Článek
Bouřka mířící ve čtvrteční večer na jih Moravy nechávala civilní pracovnici policie Zdeňku celkem klidnou. Takových již bylo. Z velkého okna v kuchyni sledovala, jak se začínají bouřit živly. Podívaná ale velmi rychle dosáhla jiných rozměrů. Ve větru začaly poletovat různé věci.
„Když jsem viděla, jak se zvedla voliéra s ptactvem, jak vše kolem domů létalo, utíkala jsem se schovat. Vsadila jsem na koupelnu,“ popisuje žena. Dobře udělala, protože trojité okno z kuchyně do dvora neodolalo a vzápětí v něm zela díra.
„Zabarikádovala jsem se v koupelně a držela dveře. Lomcovalo to s celým domem a pokaždé, když se něco uvolnilo a zničilo, byla to rána, Když vichřice urvala pergolu, vzala asi i kus stěny a otřáslo to celým domem,“ vzpomíná. Nakonec tornádo zničilo i okno do koupelny.
Prodrala jsem se rozbitými dveřmi na ulici a viděla tu spoušť. Sešlo se nás víc a okamžitě jsme se začali shánět po dalších sousedech.
„Držela jsem dveře koupelny a už jsem se neměla jak chránit. Chytila jsem dvířka toaletní skříňky a jimi jsem si zakrývala obličej,“ vzpomíná na osudné okamžiky.
Tornádo zničilo rodině oba domy
Kde jsou sousedi?
Když tornádo zamířilo dál k Moravské Nové Vsi, odvážila se otevřít koupelnu. Vodou na podlaze, hromadami střepů a trosek se brodila ven z domu. „Měla jsem na sobě plavky a tričko, obuté pantofle. Prodrala jsem se rozbitými dveřmi na ulici a viděla tu spoušť. Sešlo se nás víc a okamžitě jsme se začali shánět po dalších sousedech,“ řekla.
Jedni sousedé jim odpovídali přes vrata, že se nemají jak dostat ven. Pomohli jim na ulici a začali obhlížet škody a informovali své rodiny o tom, co se odehrálo.
Její partner byl v tu dobu v práci na noční směně. Jaroslav Snopek je policista, pracuje jako operační důstojník. Mnozí jej znají zásluhou jeho hlasu a nadání pro zpěv jako zpěváka dechové hudby Zlaťulka.
Když jsem přijel k nám, byl to nepopsatelný pohled. Šok. Obraz zkázy. Ale pak přišel neuvěřitelný zážitek. Nabídlo se nám nespočet ochotných rukou na pomoc.
„Myslel jsem, že to bude směna jako každá jiná. Záhy jsem zjistil, že ne,“ říká muž, kterého po informaci o dění v obci jeho kolegové vystřídali ve službě a poslali jej domů.
Týden po tornádu znovu bydlí. „Nevíme, komu poděkovat dřív”
„Když jsem přijel k nám, byl to nepopsatelný pohled. Šok. Obraz zkázy. Ale pak přišel neuvěřitelný zážitek. Nabídlo se nám nespočet ochotných rukou na pomoc. Přijeli k nám naši přátelé zdaleka a pomohli,“ říká Snopek.
Skutečnost, že byl v osudnou noc v práci, zachránila rodině alespoň část majetku. Zatímco auto Zdeňky poničilo tornádo a majitelka neví, kde vlastně skončilo, vůz, kterým odjel do služby, se tornádu vyhnul. Tornádo ale zničilo auto jeho kolegy z Lanžhota. Policisté se proto domlouvají a dojíždí na směny společně a kolega si své tedy nechal u jejich domu.
„Jsme spolu solidární a dáváme dohromady pomoc nejen pro Snopkovy, ale i pro kolegu, který auto potřebuje, aby vozil dítě k lékaři,“ uvedla Iva Brhelová ze stejného policejního pracoviště.
Do zpěvu Jaroslavovi momentálně není. „Bohužel, dům nemáme ještě pojištěný. Čeká nás těžká doba, bude tu hodně věcí na opravy. Ale přežili jsme. A máme ruce, nějak to zvládneme. Jsou tu i další a mnozí jsou na tom ještě hůř. Strašně moc děkujeme těm, kdo nám pomohli,“ říká Snopek.