Článek
Oznamovatelé podle zjištění Práva dávají Vondrovi za vinu, že udělením Zlaté lípy jako jednoho ze dvou nejvyšších vyznamenání ministerstva obrany a také svými výroky na obranu činů odbojové skupiny bratří Mašínových z 50. let prakticky schvaluje trestný čin vraždy, za který mnozí tehdejší jednání odbojářů dodnes považují.
A podle trestního zákoníku je schvalování jakéhokoli trestného činu trestné. V zákoně se doslova píše, že hrozí až roční vězení tomu, kdo veřejně schvaluje spáchaný zločin nebo kdo veřejně vychvaluje pro zločin jeho pachatele. Rovněž na rok za mříže pak může jít i ten, kdo pachatele nebo osobu jemu blízkou odmění nebo odškodní za trest.
Dostali pět či šest podání
Dozorový státní zástupce Ladislav Malovec již případ postoupil pražské kriminálce, aby podle jeho slov pět či šest podání začala šetřit.
„Zatím se v té věci ještě nijak nerozhodlo. Úkony trestního řízení ještě zahájeny nebyly. Podstata těch oznámení spočívá v tom, že Mašínové byli v padesátých letech stíháni v nepřítomnosti pro vraždy a teď se budeme muset vypořádat s tím, jestli jejich vyznamenání má z hlediska společenské nebezpečnosti či škodlivosti takovou intenzitu, aby to mohl být trestný čin,“ přiblížil Malovec.
Zároveň však doplnil, že medaile Zlaté lípy není státní, nýbrž jen resortní vyznamenání, které je plně v kompetenci ministra obrany. Je navíc podle něj otázkou, zda se dá vůbec říct, že to Vondra nějak schvaluje nebo se s jednáním Mašínových ztotožňuje, když se skutky staly v padesátých letech.
„To bude předmětem toho šetření,“ poznamenal žalobce.
Vondra: Ocenění bylo správné
Sám Vondra ve středu přiznal, že už o oznámeních na svou osobu ví. „V zásadě to nemění můj názor na to, že akt ocenění skupiny bratří Mašínových byl důležitý a správný. Myslím si, že partizánský odboj není možno posuzovat ve světle dnešní doby. Samozřejmě odmítám, že bych schvaloval jakýkoli trestný čin,“ řekl ministr.
Zároveň však odmítl komentovat informace Práva o tom, že už byl kvůli této věci podávat vysvětlení na policii. „O tom se přece nemluví,“ uvedl pouze.
Skupina bratří Mašínových vedla v padesátých letech v tehdejším Československu ozbrojený odpor proti komunistickému režimu. Při jejich akcích zemřelo šest lidí – dva příslušníci SNB a pokladník v Československu, při následné snaze o útěk do západního Německa navíc i tři východoněmečtí policisté.
Mašínovým a jejich souputníkovi Milanu Paumerovi se skutečně na podzim 1953 podařilo probít do západního Německa, další členové skupiny byli později v Československu odsouzeni k nejpřísnějším trestům. Trest 25 let dostala i matka Mašínových, která v červnu 1956 zemřela ve vězení.
Samotní bratři Mašínovi ani Paumer nebyli za své činy ani v komunistickém Československu nikdy odsouzeni. Bylo sice zahájeno jejich stíhání v nepřítomnosti, ale tehdejší úřady ho na konci roku 1954 přerušily do doby, než budou Mašínové vydáni z USA, kam po útěku zamířili a vstoupili do armády.
„Amerika je ale nevydala, takže ani v jejich nepřítomnosti nikdy žádný soud neproběhl,“ připomněl ve středu mluvčí Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) Jan Srb.
Stíhání zastaveno kvůli promlčení
Právě policisté z ÚDV začali už po pádu komunismu v 90. letech případ z popudu tehdejšího ministra vnitra Jana Rumla znovu šetřit.
„V průběhu roku 1995 pak vydalo ÚDV usnesení, že trestní stíhání je nepřípustné vzhledem k promlčení. Městské státní zastupitelství v Praze toto rozhodnutí sice následně zrušilo, ale koncem srpna 1995 vydalo v podstatě obdobné usnesení, v němž stíhání zastavilo, neboť je promlčeno,“ upřesnil ve středu Srb.
Paumer se později vrátil do Česka, kde loni v červenci v Praze zemřel. Mašínovi ale zůstali v USA, přičemž starší z nich Ctirad podlehl letos v srpnu rakovině. Právě při příležitosti jeho pohřbu v Clevelandu udělil osobně přítomný ministr Vondra Mašínovým nejvyšší vojenské vyznamenání. Jako první bratry Mašínovy i Paumera ocenil bývalý premiér Mirek Topolánek (ODS), který jim v březnu 2008 udělil plaketu předsedy vlády.