Policie: V boji s chuligány nejvíc funguje zákaz vstupu na stadiony

Podle policejního experta Jakuba Schoře má divácké násilí v Česku setrvalou tendenci a delší dobu se netýká pouze fotbalu, kde loni policisté odhalili přes 300 trestných činů a přestupků. Agresivita fanoušků totiž roste i na hokejových utkáních, kde policisté loni napočítali zhruba 140 případů porušení zákona.

U obou sportů jde o podobné věci. Řeší se hlavně potyčky mezi fanoušky nebo napadení pořadatelů či policistů. Do diváckého násilí se počítají i další negativní jevy, jako rasistické projevy nebo zapalování pyrotechniky.

Zákaz vstupu na stadion je podle policie velmi efektivní a v některých případech dokáže výtržníky z fotbalového prostředí zcela vyloučit. Díky tomu v minulých letech zanikly některé aktivní skupiny výtržníků.

„Šlo třeba o skupinu Prague Boys,“ řekl Právu Schoř, který na policejním prezidiu vede tým řešící divácké násilí. Právě Prague Boys byla jedna z aktivních chuligánských skupin pražské Sparty. Rozpadla se v roce 2014.

Alternativní postih v podobě zákazu návštěvy sportovního utkání se do české legislativy dostal v roce 2010. Soudy ho od té doby uložily více než pěti stům lidí.

Na plnění uloženého trestu dohlíží Probační a mediační služba (PMS), která má nejvíc práce s fanoušky ze severu Moravy, kde sídlí Baník Ostrava – klub zřejmě s největší základnou radikálních fans v Česku. V současnosti nesmí na zápasy 35 fanoušků z tohoto regionu. Následuje Praha, kde má soudní „stopku“ vstupu na stadiony 16 lidí.

Podle mluvčího PMS Martina Bačkovského na potrestané dohlíží probační úředník, který spolupracuje s policií. Ta mu předává informaci, pokud se potrestaný člověk i přes zákaz na fotbale objeví. Zjišťování, zda potrestaný skutečně na stadiony nechodí, je ale celkem složité, zákaz porušuje zhruba každý desátý.

I proto přistupují probační úředníci v některých případech i k jiným metodám. Potrestané fanoušky nechají v době fotbalového utkání prostě předvolat na policii.

„Probační úředník má po vyhodnocení všech okolností případu možnost stanovit odsouzenému povinnost, aby se v době konání zakázané akce dostavoval na určenou služebnu policie,“ připouští Bačkovský. Podle advokáta Jaroslava Ortmana je sice takový postup možný, ale zavání šikanou.

„Takového člověka by měli spíše přistihnout, jak se chce dostat na stadion. A jestliže to poruší, tak už to je maření výkonu úředního rozhodnutí, za které hrozí vězení,“ řekl Právu Ortman.

Kromě soudů mohou v některých případech vstup na stadion zakázat také sportovní kluby nebo městské úřady. Podle Schoře se opatření měst a obcí ale často míjejí účinkem.

„Zatímco kluby si to hlídají, zákaz vstupu na stadiony od přestupkové komise už nikdo nevynucuje, protože je na správním orgánu, aby dohlížel na dodržování. To se neděje a trestaní na zápasy chodí vesele dál,“ dodal Schoř.

Tvrdší tresty za pyrotechniku

Za jedno z největších nebezpečí na stadionech považuje policie pyrotechniku. Používání dýmovnic, světlic či petard by měla omezit novela přestupkové legislativy, kterou v listopadu schválila vláda. Co konkrétně se má změnit?