Policie stíhá zbrojaře kvůli zakázaným nášlapným minám, může z toho být mezinárodní skandál

Zbrojaři se hlasitě brání, že policie nemá důkazy k tvrzení, že jde o zakázané miny, zbytečně je šikanuje a ohrožuje jejich obchody. Kdyby české soudy vyslyšely zdejší policii, problém by mělo i Maďarsko.

Prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek nechce soudit, kdo má pravdu, ale Právu sdělil: „Jestli se prokáže, že se opravdu jednalo o protipěchotní miny ve smyslu definice Ottawské úmluvy, pak má problém nejen Česko, ale i Maďarsko, a to z důvodu porušení mezinárodních závazků.“

Spor se točí kolem posouzení, zda miny z Vrbětic splňují charakteristiku zakázaných nášlapných min, nebo jestli jde o miny odpalované na dálku elektronicky, které pod zákaz nespadají.

Policie se kloní k prvnímu výkladu, zatímco zbrojaři hájí druhý. Ottawská úmluva z roku 1997 neobsahuje jmenný seznam zakázaných min, ale obecně zakazuje protipěchotní miny, jež explodují po přímém kontaktu s osobou, nikoli miny, jejichž výbuch lze iniciovat na dálku elektronicky.

Miny z Vrbětic lze po vložení speciálních rozbušek iniciovat oběma způsoby.

Právo se pokusilo poskládat pro a proti v celém příběhu. Podle obvinění nakoupili čeští zbrojaři už v roce 2007 od maďarské armády balík nepotřebné munice. Bylo v něm mj. i 270 kusů protipěchotních min sovětské výroby MON 100 a 232 kusů MON 200. Do Vrbětic zbrojaři dovezli munici z maďarských armádních skladů v dubnu roku 2014.

Po sérii výbuchů ve Vrběticích pojali loni na podzim policisté podezření, že Excalibur má v jednom ze svých skladů nezákonnou munici, a našli zmíněné miny.

V prosinci je zabavili s tím, že se jedná o nášlapné miny, které zakazuje Ottawská úmluva, kterou ČR podepsala v roce 1999. A poté zbrojaře obvinili ze „zvláště závažného zločinu, kterým je vývoj, výroba a držení zakázaných bojových prostředků“.

Obviněným hrozí až osm let vězení a oběma firmám ztráta bezpečnostní prověrky a licence pro obchodování s vojenským materiálem.

Své obvinění policisté opírají o dopis licenční správy ministerstva obchodu a průmyslu (MPO), podle které tyto miny „nemohou být předmětem obchodu s vojenským materiálem“. Podle policistů jim licenční správa také sdělila, že „nebylo vydáno jakékoli rozhodnutí o udělení licence“ pro obchodování s minami MON 100 a 200.

Přitom na jiném místě obvinění policisté píšou, že manažeři Real Trade porušili povinnosti vyplývající z jejich postavení, protože do žádosti na dovoz napsali pouze typové označení min, ale neuvedli, že se jedná „o protipěchotní miny, respektive o zákonem a mezinárodní smlouvou zakázaný vojenský materiál“. Tím podle obvinění „způsobili, že Licenční správou MPO byla dne 6. 12. 2012 neoprávněně vydána licence pro obchod s tímto vojenským materiálem“.

Licenční správa nechce případ příliš komentovat s odkazem na služební tajemství. Igor Walter z tiskového oddělení MPO Právu sdělil pouze to, že pokud jde o protipěchotní miny uvedené v Ottawské úmluvě, nesmějí být předmětem obchodu s vojenským materiálem.

Vyšetřovatelé z ÚOOZ mají za to, že zabavené miny pod úmluvu spadají, a argumentují posudkem policejního pyrotechnika. Ten tvrdí, že miny jsou konstruovány tak, že je lze iniciovat jak elektronickou rozbuškou, tak i rozněcovačem napojeným na tažný drát.

Zbrojaři z Excaliburu se brání tím, že miny koupili samotné bez rozbušek, a tudíž nelze jednoznačně tvrdit, že jde o nášlapnou minu. To tvrdí i maďarské ministerstvo obrany, které české firmě napsalo dopis, ve kterém píše, že „předmětné miny nepatří mezi nášlapné miny“.

Excalibur se dále hájí tím, že miny nekupoval pro další obchod, ale kvůli tomu, aby je rozebral a využil pouze trhavinu.

Na pomoc si zbrojaři přivolali soudního znalce na střelivo a výbušniny Jiřího Chládka. Podle něho je důležité, zda firma společně s minami koupila a skladovala i mechanické rozněcovače.

„Pokud zajištěné miny MON 100 a 200 nebyly vybaveny mechanickým iniciačním zařízením s nástražným drátem nebo jiným rozněcovačem, který by mohl být aktivován obětí, nejedná se o miny spadající do působnosti úmluvy,“ stojí v posudku, který má Právo k dispozici.

Chládek také rozporuje postup policejního pyrotechnika, který podle něj nepředkládá žádné argumenty. „Pouze konstatuje své rozhodnutí bez jakéhokoli zdůvodnění, které by se opíralo o technicky relevantní podklady,“ uvedl znalec.

Podle vojenského experta Dušana Rovenského nemůže argument policie, že ze zabavených min lze snadno udělat i nášlapnou minu, obstát. „Protipěchotní nástrahu můžete vyrobit nejen z každého kusu dělostřelecké munice, ale i z každé protitankové miny – pokud použijete správný typ zapalovače. Ottawská úmluva se totiž vztahuje pouze na protipěchotní miny použité nástražným způsobem,“ řekl Právu Rovenský.

Firma Excalibur patří mezi největší české zbrojaře. Podle lidí ze zbrojařské branže udělal Excalibur sice chybu, ale policie se chová nepřiměřeně.

„Jestli jsou ty miny zakázané, je sporné. Já bych je určitě nedovážel, a kdybych je dovezl, tak bych je co nejdříve rozebral. Ale udělat ze slušné firmy obchodníka se smrtí je hodně za hranou,“ řekl Právu jeden z manažerů české zbrojařské firmy.

Další expert soudí, že jde o reakci na výbuchy ve Vrběticích: „Policie příliš nezvládla situaci ve Vrběticích a teď podle mého soudu hledá, jak v tom vykoupat také někoho jiného.“

Excaliburu jde o hodně – nyní ve svém šternberském závodě dokončuje renovaci několika set obrněnců BVP 1, které by měl dodat do Iráku. Pokud by firma přišla o licenci, měla by problém stamiliónový obchod dokončit.

Firemní právníci proto poslali žádost Organizaci spojených národů, aby její experti jasně řekli, zda zabavené miny jsou, nebo nejsou podle úmluvy zakázány. Poslali i stížnost na postup policie státnímu zástupci do Zlína. „K případu se nebudeme vyjadřovat, stížnosti postupně přicházejí a bude o nich bezodkladně rozhodnuto,“ řekl Právu státní zástupce Leo Foltýn, který kauzu dozoruje.