Článek
"Komisař Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality služby kriminální policie a vyšetřování zahájil trestní stíhání sedmatřicetiletého muže pro trestný čin zneužívání informací v obchodním styku," uvedla mluvčí protikorupční služby Jana Pinková. Totožnost obviněného však neupřesnila.
Podle informací Práva jde o Eduarda Onderku, který je již stíhán v jiné kauze týkající se IPB, která nedávno doputovala k pražskému městskému soudu. V případu jde o emisi dluhopisů.
"Mohu potvrdit, že jde o zástupce Nomury v ČR Eduarda Onderku," řekl Právu mediální zástupce japonské společnosti Jiří Hrabovský. Obhájci Onderky podle něj obvinění odmítají s tím, že je založeno na nepravdivých tvrzeních.
Onderka je v této kauze devátým obviněným po bývalých náměstcích generálního ředitele IPB Liboru Procházkovi a Aladáru Blassovi a šestici podnikatelů. Nyní mu hrozí až 12 let vězení.
V kauze České pivo jde velmi zjednodušeně o to, že si Nomura podle policie nákupem akcií Plzeňského Prazdroje pojistila do budoucna svou investici do nákupu akcií IPB. Přitom se nákupy akcií IPB a Prazdroje (takzvaný projekt České pivo) uskutečnily souběžně a byly vzájemně podmíněny.
"Skupina Nomura získala tímto krokem, vedoucím k pojištění svých investic, neoprávněný majetkový prospěch ve výši více než sedm miliard korun," uvedla Pinková.
"Současný vlastník Plzeňského Prazdroje, společnost SABMiller, s tím nemá nic společného. Tuto záležitost nebudeme komentovat," řekl Právu mluvčí pivovaru Alexej Bechtin.
Nomura: obvinění souvisí s arbitráží
"Nomura za svým zaměstnancem pevně stojí. Její vedení si opakovaně nechalo prověřit obchodní transakce, které s případem České pivo souvisely, a opakovaně dospělo k závěru, že tyto transakce proběhly v pořádku," řekl Právu Hrabovský.
Hrabovský je přesvědčen, že není náhodou, že Onderka byl obviněn právě teď. "Stát se ve chvíli, kdy pochopil, že se kvůli obstrukcím ČSOB nemůže dohodnout s Nomurou na mimosousoudním vyrovnání, začal chovat stylem tonoucí se stébla chytá," upozornil na nedávný krach vzájemných jednání.
Ta měla za cíl odstranit hrozbu čtyřicetimiliardového výdaje pro stát v případě jeho prohry v londýnské arbitráži a Nomuře umožnit se ctí se vrátit na vyklizené středoevropské trhy.
Onderka byl ale obviněn už dříve. Obvinění z napomáhání trestnému činu porušování závazných pravidel hospodářského styku mu policisté předali v dubnu 2003. Onderkův obhájce Tomáš Sokol tehdy tvrdil, že stíhání je promlčeno. "Promlčecí lhůta neběžela, protože byl stíhán jako uprchlý," oponovala advokátovi tehdejší mluvčí policejního prezidia Blanka Kosinová.
Onderka je již stíhán v jiné kauze týkající se IPB, která nedávno doputovala k pražskému městskému soudu. V případu jde o emisi dluhopisů. Státní zástupkyně Darja Dunajová vypracovala obžalobu na někdejšího generálního ředitele IPB Jana Klacka, jeho dva náměstky Procházku a Blaase a čtyři členy představenstva - Onderku, Jiřího Fabiána, Jiřího Fárka a Alfréda Šebka. Hlavní líčení dosud nařízeno nebylo.
Šance na dohodu jsou mizivé
K uzavření mimosoudní dohody a ukončení všech vzájemných sporů mezi státem a japonskou Nomurouv nejbližší době už zřejmě nedojde. Jednání zcela zamrzla a všechny zúčastněné strany už jen čekají na blížící se verdikt londýnské arbitráže. Ta má určit, zda uvalením nucené správy na bývalou IPB a jejím následným prodejem do rukou ČSOB stát neporušil smlouvu o ochraně investic a Japonce nepoškodil.
"Do konce roku nás čeká rozhodnutí tribunálu," řekl Právu mluvčí ministerstva financí Marek Zeman s tím, že více informací nemůže poskytnout.
Nomura žádá v londýnské arbitráži po Česku až 40 miliard korun. Arbitři však nejdříve rozhodnou o vině či nevině českého státu a teprve poté by případně určili, kolik má stát Nomuře zaplatit. Podle běžné arbitrážní praxe se tak i po prvním verdiktu mohou strany ještě mimosoudně vyrovnat.
Podle zástupců státu, kteří se však nechtějí ke sporu oficiálně vyjadřovat, je na vině ČSOB, která z pozice klíčového hráče jednání blokuje. Do celého sporu je zapletena tím, že stát jí v souvislosti s jejím převzetím zkrachovalé IPB vydal záruky, a musel by tak v případě prohry ČSOB v jejích sporech s Nomurou zaplatit nemalé peníze.
Vedle arbitrážního sporu v Londýně vede ČR s Nomurou i další arbitrážní spor, a to v Curychu. Český stát se tam na Nomuře domáhá 263 miliard korun za škody vzniklé v dobách jejího působení v IPB.