Policie skenuje obličeje. Úřad řeší, zda může

„Věc nyní posuzujeme,“ potvrdil Právu mluvčí úřadu Milan Řepka. Upozornil na to, že policie při ročním testovacím režimu nepožádala úřad ani o konzultaci. Policie se odkazuje na to, že vychází z paragrafu 66a zákona o policii. Podle některých právníků ale v tomto zákoně chybí například pravidla o zabezpečení dat proti zneužití.

Pirátští poslanci i nezávislá organizace Iuridicum Remedium poukazují na to, že pro používání programu nemá policie dostatečnou oporu v zákoně. „Když něco státní orgán dělá, musí pro to mít ze zákona zmocnění,“ zdůrazňuje právník Jiří Hradský.

Nová technologie vyvolává obavy i proto, že policie teprve nedávno vysvětlila, jak a proč program používá. „Software může mít velkou chybovost a může někoho přiřadit a identifikovat k osobě, kterou není,“ upozorňuje Hradský na možná rizika. Domnívá se, že by zákon měl být novelizován. Naopak ústavní právník Jan Kudrna považuje současnou právní úpravu za dostačující.

Nicméně Úřad pro ochranu osobních údajů už od dubna letošního roku pracuje na nové metodice ke kamerovým systémům. „Dokument zatím není platný, zatím je v procesu vyhodnocování připomínek,“ uvedl mluvčí Řepka.

Program vzbuzuje kontroverze kvůli obavě o svobodu jednotlivce, například tehdy, kdy by systém mohl být zneužit k aktuálnímu sledování lidí.

To totiž přímo umožňuje pokyn s názvem Zásady zkušebního provozu Digitálních podob osob, který vychází z interního pokynu policejního prezidenta. V něm je uvedeno, že policie může nástroj používat k zajišťování veřejného pořádku.

„Systém rozpoznávání tváří může mít různé užití a různou intenzitu zásahu do osobnostních práv. Podle toho je potřeba hodnotit možné překročení zákonného zmocnění Policie ČR,“ komentoval pro Právo ústavní právník Ondřej Preuss.

„Pokud by takto byly masově využívány například záznamy z průmyslových kamer, a to i zpětně, tak by byla dle mého soudu pravomoc překročena a byl by nutný nový právní rámec,“ myslí si Preuss.

Informační systém Digitálních podob osob používá policie od loňského srpna. „Jsme schopni zpětně porovnat fotografii konkrétního člověka vůči snímkům například z evidence občanských průkazů,“ vysvětlil mluvčí policejního prezidenta Jozef Bocán a odkázal na § 66a zákona o policii.

V něm však chybí zabezpečení dat proti zneužití. „Tento paragraf dává policii pouze právo na získávání a další zpracování fotografií ze státních registrů. Nic neříká o biometrické identifikaci,“ komentoval pro Právo právník Jan Vobořil z neziskové organizace Iuridicum Reme­dium, která používání umělé inteligence českou policií několikrát kritizovala.

„Chybí v podstatě vše a daný paragraf nezakládá policii právo takový systém používat,“ dodal Vobořil. Podle něj by mělo být řečeno, jakým způsobem lze takovou databázi vy­žívat, za jakých podmínek a kdo do ní může mít přístup. „O tom nemůže rozhodovat policejní prezident, jak je to dnes,“ řekl dále Vobořil.

Policie upřesnila, že potřebné fotografie získává různým způsobem a následně je porovnává s evidencemi dokladů, jako jsou občanské průkazy, pasy nebo registr řidičů. „Můžeme pořídit vlastní, typicky u mrtvol neznámé totožnosti, nebo získáme podobiznu z jiného zdroje, například od oznamovatelů, svědků či poškozených,“ uvádí Bocán.

Podle ústavního právníka Jana Kudrny policie postupuje v souladu se zákonem. „Zákon dává policii přístup k fotografiím z registrů tak, jak jsou v zákoně vyjmenované,“ uvedl. „Zákon jasně stanovuje, pro jaké účely systém policie může vy­užít a pro jaké účely nemůže,“ dodal s tím, že správci databází musí policii umožnit neustálý přístup online.

To ale neznamená, že policisté sledují například kamerové záznamy v reálném čase. „Systém Digitálních podob osob není napojen na žádný kamerový systém a data jsou vyhodnocena zpětně,“ upřesnil mluvčí policejního prezidia Jozef Bocán.

Podle Kudrny je současným zákonem dostatečně ošetřeno i možné zneužití. „Služební, přestupkový nebo trestní zákon stanoví sankce za to, když někdo překročí svou pravomoc. Tedy když program bude využívat pro jiný účel, než který mu zákon dovoluje,“ vysvětlil.

„Současně jí zákon ukládá, že má postupovat efektivně. To znamená, že k tomu existuje odpovídající výpočetní technika a policie ji bude používat. To je běžná kriminalistická praxe,“ dodává Kudrna.

Policisté uvádějí, že se jim díky programu podařilo odhalit několik závažných trestných činů.

„Systém díky starší fotografii napomohl objasnění zvlášť závažného zločinu znásilnění, přečinu výroby a jiného nakládání s dětskou pornografií, kdy v tomto konkrétním případě přispěl k rozkrytí celé organizované skupiny. Dalším příkladem je několik ztotožnění pachatelů trestného činu loupeže,“ uvedl mluvčí Bocán a dodal, že policisté mohou systém využít v souladu s rozkazem policejního prezidenta.