Článek
Zákon přestane platit od října, aby do té doby zákonodárci měli dostatek času vytvořit nový s přísnějšími pravidly.
Návrh na zrušení sporného paragrafu v trestním řádu podal Obvodní soud pro Prahu 6. Ustanovení upravuje způsob, jak se vyšetřovatelé dostávají k údajům od operátorů. Podle obvodního soudu je úprava příliš benevolentní a není v souladu se základním právem na ochranu tajemství zpráv podávaných telefonem, telegrafem nebo jiným podobným zařízením.
V napadeném ustanovení nejde o odposlechy a záznamy hovorů, ale takzvané provozní a lokalizační údaje. Vyšetřovatelé díky těmto informacím od telefonních operátorů a poskytovatelů internetu dokážou přesně zmapovat, kdo s kým a kdy komunikoval. Navíc údaje také umožňují určit, kde se volající nacházeli. Je to důležité například při zjišťování pohybu podezřelých v době spáchání trestného činu.
Policista monitoroval i Rychetského
Na odposlechy, které mohou být povoleny jen v případě podezření ze spáchání závažné trestné činnosti, detektivové nedosáhnou, ale i z provozních a lokalizačních údajů lze získat významné informace. Byly však už zaznamenány i případy evidentního zneužití.
Například varnsdorfský policista Marian Hudec si nechal posílat výpisy telefonních hovorů významných lidí. Mezi oběťmi byl i šéf Ústavního soudu Pavel Rychetský, právník blízký ČSSD Miroslav Jansta, manažer společnosti ČEZ Daniel Rous nebo lidé blízcí prezidentovi Václavu Klausovi. Hudec tvrdil, že jejich čísla souvisí s vyšetřováním obchodu s bílým masem na severu Čech. Měla to však být jen záminka, jak se k výpisům dostat. Zatím není jasné, pro koho Hudec citlivé informace zjišťoval. Hájil se, že nevěděl, komu telefonní čísla patří.
Ústavní soud už ustanovení v trestním řádu jednou kritizoval v nálezu, jímž loni v březnu zrušil část zákona o elektronických komunikacích. Tehdy soudci označili preventivní uchovávání provozních a lokalizačních údajů o uskutečněné komunikaci za protiústavní. Zákon o elektronických komunikacích podle nich nepřiměřeně zasahoval do soukromí lidí a chyběly v něm mantinely a přesná pravidla pro využívání nashromážděných informací.
Soudci žádají stejné normy jako v případě odposlechů
Do trestního řádu tehdy ústavní soudci zasáhnout nemohli, protože ÚS je vždy do značné míry vázán zněním návrhu, který směřoval jen proti zákonu o elektronických komunikacích a jeho prováděcí vyhlášce. Obvodní soud pro Prahu 6 pak proto sepsal nový návrh, který výslovně čerpá z březnového nálezu ústavních soudců a odkazuje na kritiku, kterou tehdy ÚS vyslovil. Obvodní soud zároveň pozastavil projednávání asi desítky žádostí o vydání příkazu ke sdělení údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu.
Podle obvodního soudu je paragraf příliš benevolentní, a to zejména ve srovnání s obsáhlejší úpravou nařizování odposlechů. V trestním řádu prý chybí garance zachování základních práv. Obvodní soud například uvedl, že benevolence v zákonu vede „k inflaci návrhů na předmětný procesní postup ze strany oprávněných orgánů bezpečnostních složek“.
Podle obvodního soudu by mělo být poskytování provozních a lokalizačních údajů upraveno podobně jako nařizování odposlechů. Vyšetřovatelé by je mohli získat jen v případech, kdy prověřují závažnou trestnou činnost. Na podobné změně už v reakci na poslední nález Ústavního soudu pracuje vláda.