Policie: Reklama pro Čapí hnízdo nebyla fiktivní

Z usnesení kriminalistů z přelomu letošního února a března, které následně posvětili i pražští městští, vrchní a nakonec i nejvyšší žalobce Igor Stříž, ve čtvrtek citoval server iRozhlas.cz, který má dokument k dispozici.

Zatímco v hlavní větvi kauzy Čapí hnízdo týkající se padesátimilionové dotace na výstavbu tohoto multifunkčního areálu u Olbramovic na Benešovsku padla obvinění, ale soudy dodnes pravomocně nerozhodly o možné vině bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) a jeho někdejší poradkyně Jany Nagyové, v tzv. reklamní větvi policie proti nikomu trestní stíhání nezahájila.

Věc přitom začala oficiálně prověřovat už v prosinci 2018 na základě posudků, podle kterých Farma Čapí hnízdo přežívala právě jen z reklam zadaných dceřinými firmami z Babišova holdingu Agrofert. Ty do projektu nalily v letech 2010 až 2019 až 272 milionů korun.

Policie řešila, zda tyto reklamy nebyly jen fiktivní anebo předražené, a zda tedy nedošlo ze stran společností patřících Agrofertu ke zkrácení daní, za což by případným obviněným hrozilo pět až deset let vězení.

„Bylo prokázáno, že osoby, které podaly příslušná daňová prohlášení, jednaly v souladu s tehdy dostupnými informacemi a současně že sjednané a fakturované plnění proběhlo, kdy nelze prokázat opak, přičemž jeho hodnotu nelze stanovit a vyčíslit tak možné zkrácení daně, je nutné konstatovat, že nebyla naplněna subjektivní ani objektivní stránka skutkové podstaty trestného čin,“ napsal podle serveru do takřka dvousetstránkového policejního usnesení kriminalista Pavel Mikšovský.

Nepodařilo se tak podle něj prokázat, že by žádná reklama na farmě neproběhla, a následně ani to, jestli nebyla předražená.

O opaku prý policisty přesvědčili podle iRozhlasu především svědci, ale také tisíce faktur spárovaných z informacemi z banky i důkazy ve formě reklamních brožur, vystavených log firem, videoprezentace či prezentace na webových stránkách na farmě.

Policisté se rozhodli kauzu hned dvakrát odložit i přesto, že pracovníci finanční správy reklamu na farmě viděli problematicky. Nepřesvědčila je „ekonomická přínosnost reklamy“ pro firmy, které si ji platily.

Proto prý některé náklady na reklamu celkem čtyřem dceřiným firmám Agrofertu neuznali a doměřili jim podle serveru daň 1,2 milionu korun. Společnosti se placení bránily u soudu, firma Preol nedávno neuspěla.

Mikšovský však v usnesení upozornil na rozdílnost řízení daňového a trestního. V tom prvním podle něj může být daň doměřena bez ohledu na skutečnost, „zda zkrátil daň úmyslně nebo ne“. Jenže v tom trestním platí „presumpce neviny“.

„Jestliže tedy správce daně neuznal daňovému subjektu předložené důkazní prostředky a doměřil mu daň, není tento závěr pro orgány činné v trestním řízení závazný a nelze z něho bez dalšího dovozovat, že došlo ke spáchání trestného činu zkrácení daně,“ citoval server vyšetřovatele.

Ve svých názorech na věc se prý rozcházely i znalecké posudky. Zatímco jeden hovořil o přiměřených nákladech na reklamu, další označil uzavřené smlouvy na reklamní plnění spíše za sponzoring.

Policie případ odložila poprvé už předloni v červnu, ale poté jí vrátilo věc k došetření Vrchní státní zastupitelství v Praze. Druhé a opět stejné rozhodnutí vyšetřovatele o konci kauzy nyní však posvětila všechna zastupitelství včetně toho nejvyššího.