Všichni jste fatálně selhali. Rezignujte, vyzvala matka oběti Rakušana a policejního prezidenta

„Všichni jste fatálně selhali a neumíte se k tomu postavit. Vaše selhání stálo lidské životy a za mě to není možné spravit ničím jiným než rezignací. Spravedlnost pro mou dceru Elišku dnes je spravedlností pro ostatní děti zítra,“ řekla v pláči Šimůnková, která se domnívá, že policie v době před samotným útokem selhala.

Například Vondrášek je dle ní názornou ukázkou někoho, kdo si „nedokáže přiznat chybu, vyvodit důsledky a ponaučit se z chyb“. „Nemůžu se spokojit s tím, že vejdu do prvního patra, nenajdu tam někoho, tak jdu dál…,“ podotkla na závěr emotivního proslovu matka oběti.

Vondrášek, Rakušan i Matějček postup policie hájili, byť se snažili Šimůnkové sdělit, že vnímají její ztrátu, a mít pro její slova pochopení. „Vnímám vaši bolest a reflexi vůči své osobě určitě učiním,“ odpověděl ředitel pražských policistů Matějček.

Zástupci policie na jednání sněmovního bezpečnostního výboru některé nedostatky přiznali, je třeba podle nich zlepšit komunikaci i analytickou práci.

„Generální inspekce bezpečnostních sborů došla k závěru, že bychom se měli zlepšit v pěti oblastech – zjišťování a sdílení informací, druhou jsou změny vyplývající ze zbraňové novely, třetí problematika lokalizace mobilních telefonů, čtvrtá komunikace s dalšími subjekty a pátou oblastí je samotný zásah policie proti střelci,“ shrnul stručně policejní prezident Martin Vondrášek s tím, že některé věci nemůže blíže s ohledem na zákon sdělit.

Konkrétně zmínil, že se mělo lépe komunikovat se zástupci fakulty a že se do budoucna musí komunikace s různými institucemi zlepšit.

Lepší musí být podle Vondráška i komunikace mezi praktickým lékařem a odborníkem, který zpracovává posudek pro vydání zbrojního průkazu, což v případě tragédie neproběhlo. Policie prý také začala více kontrolovat, kdo chodí střílet na střelnice.

GIBS, která posledního půl roku šetřila postupy policie, v samotném postupu při zásahu podle Vondráška neshledala nedostatky. Doporučila ale policii zintenzivnit výcvik. „Doporučila nám pokračovat v taktickém výcviku, včetně evakuace osob… V návaznosti na toto sdělení jsme připravili změnu našeho předpisu pro služební přípravu, prodloužili jsme časovou přípravu prvosledových hlídek,“ přiblížil změny Vondrášek.

Šéf pražské policie Petr Matějček opět členům výboru následně, stejně jako již dřív, podrobně popsal postup policie v čase, s kým policisté mluvili v budově FF UK na Palachově náměstí a o čem. Postup policie hájil, byť následně přiznal, že ve svém interním šetření taktéž pojmenoval určité nedostatky ve fungování policie.

„Nikdy nikdo nedělá věci perfektně, ale jsou tam dílčí nedostatky, kterých se musíme vyvarovat příště. Já už ty nedostatky mám detekované a budeme je řešit,“ přiznal Matějček.

Tragická střelba na pražské filozofické fakultě se odehrála vloni 21. prosince. Čtyřiadvacetiletý student David K. tehdy zabil 14 lidí z řad studentů i pedagogů, následně i sebe, a zranil více než dvě desítky dalších. Po hrůzném činu vyšlo najevo, že stejný pachatel měl na svědomí i dvojnásobnou vraždu v pražském Klánovickém lese v polovině prosince i vraždu otce, který byl nalezen mrtev v jejich domě v Hostouni nedaleko Prahy.

Oproti předchozím schůzím výboru pro bezpečnost se ve čtvrtek vedla poměrně otevřená debata. Policejní prezident Martin Vondrášek, jeho náměstek Tomáš Kubík či šéf pražské policie Petr Matějček totiž byli zproštěni mlčenlivosti a mohli tak obsáhleji odpovídat na dotazy členů výboru. Primárně se ptali opoziční poslanci, kteří si ale zároveň často neodpustili kritiku.

Například Jiří Mašek policii vytýkal, že dlouhé měsíce neposkytovala dostatečné množství informací, ministru vnitra Vítu Rakušanovi (STAN), že nezbavil policejního prezidenta mlčenlivosti už dříve, nebo se dotazoval, proč policisté v budově na Palachově náměstí jednak z preventivních důvodů nezůstali, když už tam došli po střelci pátrat, nebo proč prohledali pouze přízemí a první patro, nikoliv všechna patra, kdy se ve čtvrtém střelec schovával na toaletě.

I podle jeho stranické kolegyně, poslankyně Jany Mračkové Vildumetzové (ANO) jsou stále v případu střelby nejasnosti a řada nezodpovězených otázek.

Na sněmovním výboru vystoupila také dozorující státní zástupkyně Jana Murínová. Citovala závěry některých znaleckých posudků obsažené ve spisu, které odhalují osobnost střelce Davida K. a jeho motivy spáchat hrůzný čin. Zopakovala svá dřívější slova, že znalci z oboru psychologie a psychiatrie konstatovali, že střelec netrpěl závažnou duševní poruchou, která by ovlivňovala jeho rozhodování.

Pachatel nejednal pod vlivem duševní poruchy závažného charakteru, tedy nemoci. Dostupná data nepotvrzují závislost na alkoholu či jiných látkách, nevypovídají ani o například mániích či depresích. „V předmětné době byla přítomna smíšená porucha osobnosti. Netrpěl tedy nemocí, kterou by bylo možné léčit nebo by měla vliv na jeho jednání,“ přiblížila závěry Murínová.

Podle závěrů psychologa motiv střelce vzešel z jeho životní situace. „Cítil se odstrčen, lidmi nepřijímaný, neužitečný. Pokud jde o základní motivační řetězec, tak ten tvoří pocity křivdy provázené záští, nenávistí, touhou po pomstě a potrestání, a to dospělo až k vražedným činům,“ uvedla žalobkyně s tím, že činy byly pro pachatele „satisfakcí za nakumulované frustrace“.

Ty plynuly z nedostatku mezilidských kontaktů, nedostatku uznání, přijetí ve společnosti i neschopnosti navázat hlubší vztah s druhou osobou. Zároveň žalobkyně podotkla, že nikdy nebyl týraný, že jej otec měl rád, byl na něj pyšný.

„Vývoj byl ovlivněn sociální izolací a absencí jakéhokoliv nosného vztahu k jinému člověku… Tím nemá žádnou korekci, místo toho nastupuje vnitřní cyklení, sebepoškozování a sebenabuzování,“ uzavřela Murínová s tím, že se střelec jednoduše „uvařil sám v sobě“.

Znalkyně z oboru psychologie po prozkoumání značného množství informací, včetně střelcova mobilu a počítače, také dle Murínové konstatovala, že David K. byl fascinován násilím, vyhledával na internetu informace o vrazích, masových a brutálních vraždách, měl zálibu v tvrdém pornu či punkové muzice. O těchto věcech ale nikdo z jeho blízkých nevěděl.

„Jeho osobnost nebyla normální, byla deformovaná, měl poruchu osobnosti, ne nemoc. Nebyl to člověk běžný v naší populaci, který by dal najevo, co se chystá spáchat. Tím, jak byl násilím sám v sobě fascinován, tak se tímto způsobem realizoval,“ dodala státní zástupkyně.

Plány na vraždy podle státní zástupkyně začaly v hlavě Davida K. klíčit na přelomu let 2022 a 2023, kdy došlo ke zlomu. Plán na střelbu, respektive jeho kontury, měl podle znalkyně hotový od listopadu 2023. „Znalkyně dospěla k závěru, že se uvařil sám v sobě, měl problémy se sebou, s okolím, v sociálních vazbách.

Nedokázal to žádným způsobem řešit, neměl nikoho, s kým by to řešil. Rok předtím ukončil návštěvy u psychologa a zaměřil se pouze na to, jakým způsobem se bude realizovat. Veškeré útoky dělal promyšleně, měl je plánované, “ řekla Murínová.

Policie případ usnesením ze 14. června odložila, současně prověřovala tři skutky – masovou vraždu na fakultě, vraždu v Klánovickém lese a vraždu otce střelce v Hostouni. Dozorující státní zástupkyně Murínová, která byla, stejně jako ostatní účastníci výboru, zproštěna mlčenlivosti, nicméně upozornila, že usnesení nebylo zatím doručeno všem poškozeným a následně poběží lhůta na podání stížnosti proti odložení, což znamená, že odložení není zatím pravomocné.

„Věc není skončená, přesto pan nejvyšší státní zástupce rozhodl, že mě zprostí mlčenlivosti. Důrazně ale apeloval na to, že mohu sdělovat jen takové informace, které neohrozí průběh řízení, které není stále skončené,“ podotkla Murínová s tím, že stále nebude moci některé informace, jež veřejnost zajímají, komentovat.

Podle ní má spis 28 svazků a čítá celkem zhruba deset tisíc stran. Po celou dobu prověřování, tedy půl roku, měli pozůstalí obětí kvůli obavě státní zástupkyně z úniků informací nahlížení do spisu zapovězeno, nyní to ale Murínová odvolala. Poškození tak mají šanci nalézt ve spise odpovědi alespoň na některé své otázky, které si měsíce kladou.

„Omezení jsem zrušila, o čemž byli vyrozuměni někteří poškození, kteří si na to stěžovali. V okamžiku, kdy je vydáno usnesení o odložení, nic už nebrání tomu, aby poškození nahlíželi do spisu,“ řekla Murínová s tím, že někteří poškození spis viděli.