Článek
Horáková byla v roce 1950 ve vykonstruovaném procesu odsouzena k trestu smrti.
„Bylo to v té době, já to samozřejmě považuji za nešťastné, nicméně Milada Horáková se také přiznala ke všemu, ke své činnosti,“ uvedla v únoru Semelová ve vysílání České televize.
Na upozornění moderátora, že je známé, že byla Horáková k přiznání donucena, odpověděla: „Tak o tom dost pochybuju, že to byla vynucená přiznání, ale v každém případě je to záležitost, která je smutná.“
Policie prověřovala, zda se Semelová nedopustila trestného činu založení, podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka, projevu sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka, respektive popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia.
Semelová ve vysílání pronesla i řadu dalších kontroverzních výroků. Například o okupaci v roce 1968 hovořila v duchu předlistopadové dikce jako o „internacionální pomoci“.
