Článek
Správce obory Březka Libor Beníček bodal klackem do koček chycených v kleci a následně je zastřelil, policie však v lednu oznámila, že se podle ní jedná o přestupek, a státní zastupitelství s policisty souhlasilo.
„Jeho jednání vykazuje jasné znaky trestného činu týrání zvířat v té nejzávažnější formě. Bez jakýchkoliv pochybností by mělo být minimálně posuzováno jako trestný čin,“ uvedl advokát Robert Plicka. Protože správce obory se činu dopustil zvlášť surovým a trýznivým způsobem a způsobil jím smrt, podle Plicky se na něj měl vztahovat paragraf, podle nějž by pachateli hrozily dva roky až šest let ve vězení.
Ochránci zvířat chtějí prošetřit postup policie v kauze brutálního zabíjení koček ve státní oboře

Za přestupek týrání zvířat, jak jej označila policie, však lze uložit jen pokutu, a to pět tisíc až milion korun, zároveň může úřad zakázat dotyčnému činnost i chov zvířat na dobu až pěti let.
„Případy jako tento, kdy jsou ukládány pouze symbolické tresty a jednání pachatelů je zlehčováno, vysílá nebezpečný signál, že týrání zvířat je tolerováno. To považuji za absolutně nepřípustné,“ uvedl Plicka, který se tématu věnuje i ve spolku Hlas zvířat.

Brutální týrání zvířat v oboře Březka vyšetřila policie jako přestupekVideo: Jiří Forman, Radim Vaculík, Novinky, Aktu.cz
Jsou zákony dostatečně přísné?
Je také autorem novely zákona, kterou v roce 2019 podala skupina poslanců včetně Markéty Pekarové Adamové (TOP 09), zasadil se o ni zmíněný spolek Hlas zvířat, zákonodárci ji následně přijali. Novela například zpřísnila postihy za trestný čin týrání zvířat, dříve hrozily v nejnižší formě týrání až dva roky, dolní sazba však nebyla určena.
Novela stanovila minimum šest měsíců, horní hranici pak posunula na tři roky. Nejvyšší trest pro případy, kdy se pachatel dopouští třeba týrání na větším počtu zvířat, týrá zvířata zvlášť surovým a trýznivým způsobem či způsobí trvalé následky či smrt zvířete, se pak zvýšil z pěti let odnětí svobody na šest. Tyto skutky tak díky novele již nejsou pouhými přečiny, ale zločiny a měly by tak pachatelům být ukládány i nepodmíněné tresty odnětí svobody, což před novelou nebylo téměř možné.
Novela také zavedla nový trest pro trýznitele, a to zákaz držení a chovu zvířat, stejně jako nový trestný čin, chov zvířat v nevhodných podmínkách.
Podle Plicky jsou tak zákony nyní dostatečně přísné, problém je v jejich užívání. „Bohužel z vlastní praxe mohu potvrdit, že policie a soudy včetně státních zástupců tato ustanovení často nerespektují nebo nevědí, jak je správně aplikovat. Často přistupují k těmto případům velmi liknavě a bagatelizují je,“ uvedl advokát.
Otřesné fotky: Psi na Tachovsku žili v zoufalých podmínkách, dvě štěňata umrzla

196 případů týrání zvířat za rok
Podle statistiky za uplynulý rok policisté řešili 196 případů týrání zvířat, mezi nimi je však vedle samotného týrání také zmíněný chov zvířat v nevhodných podmínkách nebo zanedbání péče o zvíře z nedbalosti. Z uvedeného počtu se zdařilo objasnit 59 případů, tedy 30,1 procenta. V jedenácti případech se týrání dopustily opakovaně trestané osoby.
Pro srovnání, předloni policie zaznamenala 180 případů týrání a objasnila jich 52, tedy i objasněnost byla nižší, 28,9 procenta. V roce 2022 pak policie zachytila 133 případů týrání, vyřešila 33 z nich, tedy 24,8 procenta.
Objasněnost však neznamená, že policie a další orgány činné v trestním řízení u prokázaného týrání zvířat uloží spravedlivý trest. „V praxi se to bohužel ve většině případech neděje a pachatelé kvůli chybám policie, státních zástupců a soudů odchází často pouze s peněžitými tresty, aniž by měli třeba podmínku nebo jakýkoliv přísnější trest,“ řekl Plicka.
Anketa
Rozhodnutí policie o přestupku v oboře Březka má i další kritiky, například pětici spolků na ochranu zvířat, konkrétně CATICO, Nadační fond Alice kočkám, Nadační fond Kocoura Felixe, Pražský spolek ochránců zvířat a Spolek na ochranu zvířat Dobříšsko.
„Dlouhá léta pozorujeme zvláštní spřízněnost mezi ozbrojenci z řad myslivců a policistů, kde většina námi podaných oznámení pro zjevné a prokazatelné týrání zvířat byla bagatelizována různými způsoby,“ uvedli kromě jiného ve společném prohlášení, které redakci poskytla Hana Janišová, předsedkyně Pražského spolku ochránců zvířat. Pětice spolků se chce se stížností obrátit na policejní prezidium, státní zastupitelství i Generální inspekci bezpečnostních sborů.
Brutální zabíjení koček ve státní oboře zachycené na šokujícím videu podle policie není trestný čin
