Článek
Předstíraný převod je pro detektivy vedle nasazení agenta, sledování osob nebo odposlechů jednou z účinných metod, jak získat důležité důkazy. Policie totiž může po souhlasu státního zástupce vstoupit za určitých podmínek „do hry“ a např. někomu předat úplatek, zaplatit za kradené auto nebo nakoupit drogy.
Všechny převody se přitom financují z tzv. zvláštního fondu policie, který je ovšem v současné době v podobném stavu jako rozpočet celého resortu – peníze zkrátka chybějí.
Podle dobře informovaného zdroje Práva z policejního prezidia se fond za poslední rok ztenčil až o dvacet procent a ke všem žádostem policie o jeho navýšení bylo zatím ministerstvo vnitra hluché.
Např. ve zvlášť závažných hospodářských kauzách přitom policie převádějí často až desetimiliónové částky, které se jí sice vrátí, ale v inkriminovanou dobu je nemůže použít na nic jiného.
Vnitro prý chce situaci řešit
Veřejně prezidium o stavu fondu mlčí. „K využívání zvláštních finančních prostředků se z taktických důvodů nebudeme vyjadřovat. Totéž platí i o objemu finančních prostředků, které využíváme na předstíraný převod,“ uvedla k tomu pro Právo mluvčí celorepublikové kriminálky Pavla Kopecká.
Ministerstvo vnitra nicméně prostřednictvím svého mluvčího Jiřího Reichla připustilo, že problém existuje. „Jsme si toho vědomi a budeme tuto situaci v nejbližší možné době řešit,“ řekl Reichl s tím, že boj proti korupci je pro resort prioritní.
Jednu z možností podle něj představuje redukce personálního stavu na policejním prezidiu o jednu třetinu, kterou John nedávno nařídil do konce letošního roku provést. „Ušetřené peníze by pak mohly jít z části právě do zvláštního fondu policie,“ vysvětlil Reichl.
Detektivové bojující proti korupci, mafiím nebo drogám si přípravu a realizaci předstíraného převodu objednávají u Útvaru zvláštních činností. Ten má u policie na starosti i další tajné operace, jako např. nasazování agentů nebo ochranu důležitých svědků.
V nedávné době předstíraný převod použila s úspěchem např. protikorupční policie během vyšetřování úplatkářské aféry bývalého starosty brněnské městské části Žabovřesky Aleše Kvapila a někdejšího tajemníka úřadu Brno-střed Radovana Novotného.
Soud v září zatím nepravomocně poslal oba na sedm let do vězení za přijetí miliónového úplatku, který požadovali od podnikatele Jiřího Štopla. Ten chtěl v Žabovřeskách stavět a schůzky s oběma bývalými politiky si nahrával a záznamy poskytl detektivům. Samotné předání úplatku už tak proběhlo plně v režii policie, která na to poskytla označené bankovky a těsně po předání peněz oba muže zatkla.