Článek
Dosud celý proces fungoval podle dublinského nařízení, tedy tak, že zadržení uprchlíci putují do záchytných zařízení, kde obvykle stráví 42 dní, a pak jsou propuštěni a měli by odjet do země, odkud přijeli. Maďarské úřady ale nápor nezvládají a zpět je nepřebírají, přestože v Maďarsku běženci často požádají o azyl po vstupu do EU.
Od středy bude platit nový postup. Když policisté syrské běžence zachytí například ve vlaku, tak je odvedou na služebnu, udělají výslechy, vyhotoví potřebné dokumenty, a když nebudou chtít azyl v ČR, tak je pustí.
„Nic se v podstatě nezmění, my jen urychlíme proceduru o těch 42 dní, nebudeme běžence dávat do záchytných zařízení. Je to neefektivní, protože Maďarsko je stejně nepřijme, a my je po 42 dnech musíme pustit na svobodu,” vysvětlila mluvčí.
„Budeme je pouštět s rozhodnutím opustit naše území do sedmi dnů a v zájmu jejich bezpečnosti i bezpečnosti českých občanů je doprovodíme na nádraží," upřesnila Rendlová. Většina migrantů zamíří logicky do Německa, které je nebude vracet zpět do Maďarska.
Občané Sýrie tvoří velkou část běženců, které policie zachytí na českém území. Většinou jsou na cestě právě do Německa. Počet Syřanů, které policie zadržela v Česku, nemá mluvčí zatím k dispozici.
Syřané v záchytných zařízeních
Mluvčí zároveň zdůraznila, že nové opatření nebude vypadat tak, že „nechá uprchlíky projet”. Nové opatření se bude týkat i Syřanů, kteří už jsou v záchytných zařízeních a splňují podmínky, aby mohli pokračovat v cestě.
Pro občany Sýrie, kteří před vstupem na české území o azyl v Maďarsku nepožádají, nová pravidla platit nebudou. Podle Rendlové s nimi bude zacházeno stejně jako dosud - jejich cesta skončí v záchytných zařízeních. Zda Syřané o azyl v Maďarsku již požádali, se policisté dozvědí z databáze.
Syřané převažovali mimo jiné mezi více než dvěma stovkami běženců, které cizinecká policie zajistila ve vlacích mířících do Německa. [celá zpráva]
Tlak neziskových organizací
Po změně přístupu volaly neziskové organizace. Žádaly "konstruktivní řešení" ve spolupráci s dalšími státy EU.
"Považujeme za vysoce nehumánní, že se ČR k uprchlíkům chová jako k bezpečnostní hrozbě. Zadržení nespáchali žádný trestný čin, přitom jsou drženi v zařízeních vězeňského typu, střežených těžkooděnci," napsalo ve středu v prohlášení Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty v ČR.
Podle něj jsou záchytná zařízení přeplněná. Kapacita Bělé-Jezové se navýšila na 540 míst, nyní je tam 700 lidí, uvedlo konsorcium. "Alarmující skutečností zůstává, že v mnoha případech jsou zajištěny rodiny s malými dětmi či děti bez rodin," dodali zástupci konsorcia.