Článek
"V médiích to v posledních dnech vypadá, že mě policie viní z celé řady pochybení, kterých jsem se v souvislosti s nákupem letounů CASA měla dopustit. Ale tak to není. Policie mě skutečně viní pouze z toho, že jsem nenechala zpracovat znalecký posudek na cenu," řekla v pondělí Právu.
Podle Parkanové však takový posudek nebyl třeba, což dokazuje i nejnovější právní analýza Ústava státu a práva, kterou si nechalo vyhotovit Kalouskovo ministerstvo financí. [celá zpráva]
Právní posudek si zadala také vicepremiérka Karolína Peake (LIDEM). Její náměstek a místopředseda Legislativní rady vlády Petr Mlsna v textu, který má Právo k dispozici, uvádí, že pro nákup letadel CASA byla uplatněna výjimka ze zákona o veřejných zakázkách.
Parkanová položila řečnickou otázku, proč je tato dlouholetá praxe, která je navíc v souladu se zákonem, v jejím případě kriminalizována.
"Policie by se měla vypořádat s tím, proč obvinila pouze mne a nikoli všechny ministry a jejich podřízené, kteří postupovali stejným způsobem," uvedla Parkanová a dodala: "Postup policie vnímám přinejmenším jako nepochopitelný."
Picek byl u toho, když vláda nákup schválila
Parkanová se ve středu zúčastní jednání imunitního výboru Sněmovny ke svému případu. Bývalá ministryně připomněla, že policejní žádost o její vydání se v žádném případě netýká toho, že by nakoupila něco, co armáda nechtěla.
Podle ní armádu vůči ministerstvu zastupuje náčelník generálního štábu, který prý nákup letadel opakovaně podpořil.
"Generál Picek byl osobně přítomen na vládě, když nákup včetně plného znění smlouvy schválila. I při jednání vlády se generál Picek vyslovil pro nákup," uvedla Parkanová.
Současně připustila, že v armádě byla i skupina, která dávala přednost jinému letadlu. "Ale tak je to při nákupu vojenské techniky téměř vždy," dodala bývalá ministryně.
Rozhodně prý ale neplatí, že by ministerstvo vždy nakoupilo vše, co armáda požadovala, což dokumentuje třeba případ obrněných transportérů, kterých chtěla armáda 230, ale ministerstvo jich nakonec nakoupilo jen stovku. Topolánkova vláda zrušila nákup pandurů schválený Paroubkovou vládou a jejich počet novou smlouvou zredukovala.
Parkanová prohlásila, že v případě nákupu transportních letadel armáda v původních úvahách ignorovala skutečnost, že ministerstvo obrany má šestatřicet nepotřebných podzvukových stíhaček L-159, za které platilo desítky miliónů korun ročně.
Servis se hradí z jiných výdajů
"Ministerstvo proto hledalo cestu, jak spojit nákup transportních letounů s odbytem L-159. To možná nebyl zájem armády, ale byl to zájem ČR," uvedla Parkanová v narážce na spory kolem výhodnosti či nevýhodnosti nákupu strojů CASA.
Parkanová se v uplynulých dnech stala terčem kritiky zejména opozice.
Místopředseda soc. dem. Lubomír Zaorálek mj. uvedl, že podle zprávy NKÚ obešlo ministerstvo obrany vládní usnesení a z nákupu letounů vyňalo servisní podporu, která byla pokryta jinou smlouvou, čímž stát podle Zaorálka utrpěl škodu. "Žádné rozhodnutí vlády, které by předpokládalo uzavření obou smluv souběžně, neexistuje," řekla Parkanová. Vláda podle ní vždy jednala a dávala souhlas pouze s nákupem.
"Finální rozhodnutí vlády o nákupu letounů CASA obsahovalo i samotnou smlouvu. Jednou z jejích příloh bylo rovněž obecné ustanovení o tom, že servisní smlouva bude uzavřena následně," popsala situaci bývalá ministryně.
Podle ní je samostatné uzavírání servisní smlouvy při nákupu vojenské techniky běžným postupem, neboť servis je hrazen z jiných prostředků. Zatímco na nákup jdou investiční prostředky, servis je hrazen z provozních výdajů. I proto je servisní smlouva uzavírána jiným akvizičním pracovištěm.
"Zatímco smlouva na nákup je uzavírána sekcí vyzbrojování ministerstva obrany, servisní smlouvu uzavírá akviziční pracoviště armády v gesci náčelníka generálního štábu," podotkla Parkanová.
Ta rovněž popírá tvrzení, že letouny CASA nebyly vojenským materiálem. O to nejspíš opírá své podezření policie. Z její žádosti o vydání údajně plyne, že letadla jsou civilní a byla pouze doplněna vojenskými prvky, které činí asi čtyři procenta.
S tímto tvrzením přišel v minulosti Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v rámci své kontroly. "Nález NKÚ ministerstvo obrany rozporovalo a kontrolní úřad své námitky stáhnul," uvedla Parkanová.
Fakt, že letadla CASA patří do kategorie vojenského materiálu, podle ní potvrdilo v minulosti jak ministerstvo financí, tak antimonopolní úřad, Evropská komise i NKÚ.
"Pokud tedy policie – stejně jako posudek ceny, který si nechala zpracovat – vychází z toho, že letouny CASA vlastně ani vojenským materiálem nejsou, je to v rozporu se závěry všech příslušných institucí," uzavřela svou verzi případu Parkanová.
S těmito argumenty chce seznámit ve středu členy imunitního výboru, kteří by měli ostatním poslancům doporučit její vydání či nevydání policii.