Policie má nový systém, ověří otisky on-line přímo v terénu

Stačit by mu k tomu měl mobilní telefon, který má v sobě čtečku čipů, snímač otisků prstů a fotoaparát.

Nový systém policie již obdržela a bude ho postupně zavádět do praxe. Vyšel ji na téměř 28 miliónů korun, jak Právo zjistilo z veřejného registru smluv. Hradí ho z tzv. norských fondů a jejich programu podporující­ho v rámci Schengenu boj proti přeshraniční kriminalitě a mafiím zaměřujícím se na migraci.

Policista bude moci díky němu bez průtahů porovnat údaje stažené z čipu v pase s těmi skutečnými, tedy s otisky prstů nebo s fotografií majitele dokladu poří- zených policistou při kontrole.

Mobilní zařízení takto získaná data porovná např. s databází platných povolení k pobytu nebo jiných registrů včetně seznamu hledaných osob.

Systém je určen primárně pro cizineckou policii. Podle šéfa jejího národního situačního centra ochrany hranic Petra Malovce ale bude využitelný i pro pořádkovou nebo dopravní policii stejně jako pro některé specializované útvary.

„Nasazení se předpokládá pro všechny součásti policie, které odůvodní potřebu ověřování totožnosti osob prostřednictvím biometrických údajů,“ poznamenal Malovec s tím, že celkově by měl být nový inspekční systém dostupný na zhruba 6000 mobilních zařízeních.

Policie přitom počítá s tím, že k tomu použije stávající telefony Samsung, které již pro své příslušníky nakoupila dříve. V běžné službě má být využitelný ve druhé polovině letošního roku.

„Kontrola podoby je prováděna tak, že systém vyčte foto z elektronických dokladů, následně je pořízena fotografie kontrolované osoby a tyto dva obrazy jsou biometrickým algoritmem porovnány. To samé platí i u otisku prstu,“ popsal Právu princip systému Malovec.

Zároveň doplnil, že dosud něco takového policie uměla jen na vybraných pracovištích na mezinárodních letištích, a to ještě teprve od listopadu loňského roku. „Hlavní očekávaný přínos spočívá v zamezení zneužití identity osob, možnosti vydávání se za jinou osobu např. při pobytových kontrolách v tržnicích nebo v odhalení padělků dokladů,“ uvedl k tomu Malovec.

Česká republika vydává elektronické cestovní doklady s biometrickými údaji stejně jako zbylé státy Evropské unie od roku 2006. O tři roky později se do čipu začal k elektronické fotografii přidávat také otisk prstů. Až do loňska ale neměly tuzemské úřady žádnou možnost automaticky ověřit pravost těchto údajů.

Mimo EU používají biometrické pasy také desítky dalších států včetně USA, postsovětských zemí včetně Ruska a Ukrajiny, států Jižní Ameriky nebo Blízkého i Dálného východu a některých afrických zemí.