Policie je možná na stopě jedu v Bečvě

Policie se k případu příliš nevyjadřuje. Že se zajímá také o tento konkrétní „neexistující“ kanál a jeho vyústění do Bečvy, je ale zřejmé ze slov rybářů, kteří se vsetínskými kriminalisty komunikují.

„Úhyn ryb byl patrný po proudu až za touto výpustí, směrem k Hustopečím nad Bečvou. Proti proudu řeky jsou to tři kilometry k výpusti kanalizace, která vede z areálu bývalé Tesly v Rožnově pod Radhoštěm. V tomto tříkilometrovém úseku jsou ale ryby stále,“ řekl Právu rybář Lukáš Gerla.

Redaktora Práva provedl celým úsekem a ukazoval zdravé mechorosty, které rostou z vnitřní spodní strany kanalizačních vyústění.

Jen na jedné výpusti mechorosty nebyly, a to právě při kanálu u Lhotky. Ten oficiálně neexistuje. Že je funkční, dokazuje voda z něj tekoucí.

Nachází se po proudu řeky asi tři sta metrů od další výpusti, do které jde voda z biologické čističky odpadních vod firmy DEZA. „O žádné jiné kanalizaci a výpusti, která by byla vedena od nás, nemáme povědomí. Navíc stále trváme na tom, že DEZA s čistým kyanidem nenakládá,“ sdělil Právu Karel Hanzelka, mluvčí Agrofertu, který je vlastníkem chemičky DEZA.

Obdobně hovořil Jaromír Zavadil (KDU-ČSL), starosta Lešné, jejíž součástí je i Lhotka nad Bečvou.

„Lešná má dvě obecní výustě dešťové vody do Bečvy. Obě jsou řádně evidované a kontrolované. Jsou v pořádku. Slyšel jsem, že rybáři našli další výusť, která nikde v pasportu či mapách nefiguruje. O té nemám povědomí. Nevím, odkud vede a kdy vznikla,“ uvedl starosta. Podle místních je staršího data a pochází nejméně z osmdesátých let.

Že by se v případě kontaminace Bečvy kyanidem mohlo jednat o tento nezaevidovaný kanál, je možné i podle dalších rybářů.

„Všechny výpustě od průmyslových areálů ve Valašském Meziříčí, i ta vedená z rožnovské Tesly, jsou po pravé straně toku. Podle policistů se mohl kyanid držet při okraji řeky. To je ale v rámci tříkilometrového úseku mezi vyústěním kanálu rožnovské Tesly a Lhotkou nemožné, protože je na řece několik jezů. Ty by kyanid rozmíchaly do celé šíře toku. A ryby by uhynuly i zde. To se ale nestalo,“ vysvětlil předseda Rybářského spolku v Hustopečích nad Bečvou Stanislav Pernický.

Jeho slova potvrdil i Vladimír Foltýn, který ryby loví u své chaty při Bečvě. Ta je jen několik desítek metrů od vyústění biologické čističky firmy DEZA ve směru k neevidovanému kanálu na okraji Lhotky.

„Jak byla řeka otrávená, tak jsem z mostku u chaty ukazoval ryby známým. Až o chvíli později mi říkali kolegové, že níž umírají ryby. Odpoledne kolem čtvrté (ke kontaminaci Bečvy došlo kolem 11. hodiny) jsem pak ještě chytal nástražní rybky. Ryby byly otrávené stoprocentně až níž po řece v místech, kde je ve Lhotce vepřín,“ potvrdil Foltýn.

Odkud tento tajemný kanál vede, nikdo neví. Někteří rybáři se však domnívají, že může mít spojitost s vlakovým nádražím ve Lhotce, které zároveň slouží jako překladiště pro chemičku DEZA.

„Nemůžeme potvrdit verzi, na kterou poukazujete. Pracujeme s více verzemi, nebudeme se k tomu v průběhu vyšetřování blíže vyjadřovat,“ sdělila Právu krajská policejní mluvčí Lenka Javorková.

O zářijové otravě ryb kyanidem v řece Bečvě budou v pátek odpoledne ve Sněmovně jednat poslanci.