Policie chce využívat proti zločinu i DNA rostlin a zvířat

Policistům tato technika v budoucnu pomůže usvědčit pašeráky zvířat, pytláky i pěstitele drog. Využití bude mít i při vyšetřování násilných zločinů, a to při sběru důkazů například z oblečení podezřelého.

Bude stačit kapka krve, fragment kůry nebo chlup zvířete. Pětiletý projekt odstartoval na počátku tohoto roku a Kriminalistický ústav počítá s tím, že postupně budou jeho metody zavedeny do praxe, a to nejpozději s ukončením celého výzkumu.

Kriminalistický ústav už kvůli tomu začal spolupracovat se zahraničními forenzními laboratořemi. Čeští odborníci nyní mají za úkol jejich výzkum převést do českých podmínek. Právu to sdělila znalkyně Kriminalistického ústavu Hana Šuláková.

I dnes umí vědci při vyšetřování zločinů rozpoznat, o jaké zvíře jde. Jenže k tomu potřebují dostatečně velký vzorek a také drahá a ne vždy spolehlivá séra.

Séra navíc neumějí rozeznat imunologicky příbuzné rody, tedy druhy zvířat, v jejichž těle jsou podobné protilátky. Znalci tak například od sebe nemohli odlišit tkáň srnce, daňka či jelena.

„Další stěžejní oblastí nehumánní genetiky je individuální identifikace. Obdobně jak u lidské DNA, také rostlinného a zvířecího materiálu je možné definovat jedince anebo klon (u rostlin),“ potvrdila Hana Šuláková, že nová metoda umí označit také konkrétní zvíře nebo rostlinu.

Jenže tady je to ještě běh na dlouhou trať. Pro každý druh musí mít ústav dostatečně velkou databázi vzorků DNA.

„Je nezbytné si uvědomit, že populační analýza se musí provést pro každý rostlinný a zvířecí druh, který hodláme individuálně identifikovat,“ konstatovala Šuláková.

Bývalý vyšetřovatel Josef Doucha nepochybuje, že nová metoda může policistům pomoci. „Mohlo by to být bráno jako důkaz trestného činu. Například v případě nelidského zacházení se zvířaty,“ myslí si Doucha.

Vítají ji také pracovníci České inspekce životního prostředí, konkrétně z oddělení CITES. Ten má na starosti regulaci obchodu s chráněnými druhy zvířat a rostlin a výzkum s Kriminalistickým ústavem konzultovali.

„Po diskusích jsme jim doporučili zaměření na druhovou identifikaci rostlin v tradiční čínské medicíně, neboť tyto případy jsou poměrně časté a DNA rostlin se nikde zatím moc nedělá,“ řekla Právu vedoucí oddělení CITES Pavla Říhová.

Dodala, že dále doporučili zaměřit se na testy příbuznosti u dravců. To souvisí s případy, kdy pachatel vybírá v přírodě hnízda dravcům a mláďata pak vydává za vlastní odchov v zajetí.

„Forenzní genetika živočichů je nyní velmi progresivní obor, výzkum je opravdu velmi potřebný a pokračuje mílovými kroky, neboť se na něj zaměřuje pozornost mnoha pracovišť,“ uzavřela celou věc Říhová.