Policie čelí kritice za rozpoznávání obličejů

Právní ochrana soukromí ale podle informací Práva zatím v Česku neexistuje, Evropská unie o regulaci umělé inteligence teprve diskutuje.

Ke kritice se nyní přidal i pirátský europoslanec Marcel Kolaja společně s pirátskou poslankyní Klárou Kocmanovou. Vadí jim, že policie tají detaily o tom, jakým způsobem software používá.

„Pokud mohou bezpečnostní složky rozpoznávání obličejů využívat, jak se jim zamane, vždy hrozí zneužití,“ uvedl Kolaja. Podle poslankyně Kláry Kocmanové jsou s používáním biometrického sledování spojena značná rizika. „Technologie může chybovat, hledaná osoba je identifikována pouze s určitou pravděpodobnostní jistotou. Například je prokázáno, že podobnost mezi sourozenci či příbuznými může být pro takový systém matoucí,“ prohlásila poslankyně Kocmanová.

Software, který policisté podle neziskové organizace Iuridicum Remedium používají, dokáže porovnat tváře zkoumaných fotografií s těmi ve státních registrech občanských průkazů a cestovních dokladů.

„Policie zahájila zkušební provoz systému digitálních podob osob 22. srpna 2022,“ potvrdil Právu mluvčí policejního prezidia Jakub Vinčálek.

Za uvedenou dobu zkušebního provozu policie podle mluvčího zdokumentovala desítky konkrétních závažných trestných činů, které se podařilo s využitím uvedeného nástroje objasnit. „Bez jeho využití by bylo odhalení pachatelů velmi obtížné, nebo dokonce nemožné,“ uvedl mluvčí Vinčálek. Dále potvrdil, že o využívání biometrie policisté informovali úřady i nevládní organizace.

„Byl opakovaně a velmi pod­robně informován výbor pro lidská práva a moderní technologie při Úřadu vlády ČR, ve kterém jsou zastoupeni i zástupci neziskových organizací a akademické obce včetně společnosti Iuridicum Remedium,“ napsal Právu mluvčí Vinčálek.

Oba pirátští poslanci se odvolávají na takzvaný akt o umělé inteligenci, což je plánovaná regulace, kterou připravuje Evropská unie. Akt sice na červnovém zasedání schválili europoslanci, ale zatím neplatí, jak Právu potvrdil europoslanec za TOP 09 Jiří Pospíšil. „V současné době probíhají trialogy mezi parlamentem a Radou EU. O finální podobě se teprve bude hlasovat,“ řekl Pospíšil.

„Platnost bude nejdříve za rok. Do té doby by Komise neměla rozvíjet jiné legislativní iniciativy v oblasti umělé inteligence,“ doplnil europoslanec. Nová pravidla pro poskytovatele a uživatele budou znamenat celou řadu povinností, a to v závislosti na úrovni rizika plynoucího z použití umělé inteligence.

Opora v zákoně zatím chybí i v české legislativě, to připouští i sama nezisková organizace, která na využívání softwaru policií upozornila. „Samotné evropské nařízení navíc předpokládá přijetí právních úprav na národní úrovni,“ prohlásil už dříve v Českém rozhlase právník Jan Vobořil z neziskové organizace Iuridicum Remedium.

Současné znění aktu považuje za nepřijatelné riziko mimo jiné i použití biometrických identifikačních systémů v reálném čase a na dálku. Výjimku může schválit pouze soud. „Využívání tohoto systému neslouží k identifikaci osob v reálném čase a tento software není nikde nasazen 24/7,“ vysvětlil Právu mluvčí prezidia Jakub Vinčálek a dodal, že se systémem pracují speciálně vyškolené osoby.

„Systém je využíván ke zpětnému porovnávání ad hoc obličejů z konkrétních závažných případů a k identifikaci mrtvých osob neznámé totožnosti,“ doplnil mluvčí Vinčálek.