Policejní palác v centru Plzně možná osiří

V někdejším komunistickém paláci sídlí krajské ředitelství policie, uvažuje ale o vyklizení pozic. „Provoz této budovy je vzhledem k době jejího vzniku poměrně nákladný, proto se pracuje na záměru vybudovat objekt jiný,“ sdělila Novinkám krajská policejní mluvčí Pavla Burešová. Kde by mohla novostavba stát a nakolik vyjde, není zatím jasné. „Jsme skutečně teprve na úplném počátku, takovéto úvahy jsou prozatím velmi předčasné,“ podotkla Burešová.

Náměstek plzeňského primátora Aleš Tolar (STAN) potvrdil: „Chtějí tu budovu opustit.“ Ministerstvo vnitra ji má podle Tolara na seznamu nerentabilních nemovitostí určených k prodeji. „Pro mne je to docela křiklavé téma. Není to příjemná představa, že by v centru města zůstala bezprizorní další nemovitost. Když tady byl ministr vnitra Vít Rakušan, snažili jsme se ho přesvědčit, aby budovu nevyklízeli,“ řekl Tolar.

Co by bylo s prázdnou obří stavbou dál? „To nejsme schopni v tuto chvíli blíže konkretizovat,“ reagovala Burešová. Tolar poznamenal: „Těžko ji někdo využije, město už vůbec ne.“ Radnice má třeba již řadu let na krku prázdnou budovu bývalého krajského výboru KSČ i sousedního zrušeného Komorního divadla. Západočeská univerzita se marně snaží udat administrativní kolos někdejšího ředitelství Škodovky, prázdná je bývalá slovanská porodnice nebo rozsáhlý Kuffnerův pavilon nedaleko zimního stadionu.

„Je to pomník,“ charakterizoval budovu krajského policejního ředitelství plzeňský architekt Petr Domanický. „Luxusní palác s těmi speciálně zabarvenými zlatými skly, přitom tehdy nebyly peníze ani na to spravit děravé střechy domů kolem náměstí,“ připomněl.

Komplex na nábřeží Radbuzy navrhla Jarmila Gloserová. „Jde o stavbu charakteristickou pro přelom sedmdesátých a osmdesátých let a na svou dobu je z architektonického hlediska poměrně zajímavá, má řadu atypických prvků. Ať už je to železobetonový skelet, tehdejším brutalismem ovlivněné sály vložené do horní části budovy, nebo zmíněná skla. Strana na nábřeží navazující na budovu lázní je poměrně citlivě vyprojektovaná, stejně jako nároží s hlavním vstupem, ale řešení podél Ukrajinské ulice je slabé,“ podotkl Domanický.

„Mrtvé dlouhatánské průčelí. Místo, aby tam byla řada obchodů a restaurací, tak jen okna, okna, okna, a dole navíc mříže. Tomuhle místu v centru by daleko více slušela úměrná kombinace administrativy, obchodů, služeb a bydlení,“ dodal.

Stav objektu možná nejlépe charakterizuje tři čtvrtě roku uzavřený ochoz, po němž se dalo dříve projít od bývalého obchodního domu Prior k mostu U Jána. Omezení tady byla už za komunistů, tehdy se šuškalo, že kvůli bezpečnosti.

Teď je to podle Burešové kvůli nevyhovujícímu technickému stavu. „Nejedná se o veřejné prostranství, nicméně činíme kroky, aby bylo možné terasu znovu otevřít. Vše je však závislé na finančních možnostech, proto nelze stanovit termín, kdy se tak stane,“ upozornila.

A další drobnost. U vchodu je kamenná deska, na níž býval znak socialistické republiky a nápis: Všechna moc patří pracujícími lidu. Obojí po revoluci kdosi odsekal, ale už nenahradil ničím jiným. „Někdo by to měl řešit, a ne to nechat být. Vždyť ve městě je hned několik umělecky zaměřených škol,“ uzavřel Petr Domanický.