Hlavní obsah

Policejní náměstek domlouvající policistům rychlostudium v Plzni končí

Právo, Jakub Troníček, Radim Vaculík

Zkratku k vysokoškolskému titulu pro desítky policistů na vedoucích funkcích domlouval před pěti lety na plzeňské právnické fakultě s vedením školy tehdejší náměstek policejního prezidenta Jan Brázda. Sám přitom patří k tzv. rychlostudentům, kteří si z plzeňské právnické fakulty odnesli diplom v rekordně krátké době a jejichž dizertační práce v knihovně chyběla. Brázda si v uplynulých dnech požádal o odchod do civilu, u policie skončí ke konci roku.

Foto: Petr Eret, ČTK

Článek

Brázda magisterské studium zvládl ukončit během jednoho roku a stejně rychle následně absolvoval i studium doktorandské. Odmítl ale, že by za tak krátkou dobu absolvoval celé studium.

„Měl jsem již předtím ukončené vysokoškolské vzdělání ze školy SNB. V Plzni jsem udělal rigorózní zkoušky a byl jsem přijat rovnou do pátého ročníku, který jsem řádně v letech 2004 až 2005 absolvoval,“ vysvětlil Brázda.

Podle Vladimíry Dvořákové, která pro ministerstvo školství poměry na kontroverzní fakultě prověřuje, je nicméně takový postup nezvyklý. „Nedokáži si představit, že by mu např. na pražské právnické fakultě studium ze školy SNB uznali. Většinou se lhůty pro uznávání předchozího studia pohybují kolem deseti let,“ řekla k tomu Dvořáková.

Zároveň dodala, že na plzeňských právech pro uznávání zkoušek a studia z jiných škol žádná pravidla stanovena nebyla. „Mám přitom pocit, že ta pravidla chyběla záměrně,“ poznamenala Dvořáková.

Policistům stačily dva týdny ročně

Tzv. kurzy celoživotního vzdělávání, díky nimž mohli policisté získat titul bez přijímacích zkoušek a řádného studia a na které Právo upozornilo již před dvěma lety, byly podle někdejšího náměstka jednou z možností, jak se vyhnout exodu policejních velitelů. Těm totiž služební zákon nově ukládal povinné vysokoškolské vzdělání.

„Na prezidiu bylo řečeno, že se má v regionech zjišťovat, jaké možnosti se nabízejí. Proto jsem se toho s plzeňským policejním ředitelem chopil,“ řekl k tomu v úterý Brázda, který z Plzně také pochází.

Certifikát místo přijímaček

Systém byl nastaven tak, že nadřízení nechali zapsat policisty do kurzu celoživotního vzdělávání v oboru veřejná správa při plzeňské právnické fakultě, ze kterého pak mohli po dvou letech plynule přejít do třetího ročníku bakalářského studia, a to rovnou ke státní zkoušce a obhajobě bakalářské práce.

Podle předsedy akademického senátu fakulty Daniela Teleckého získal úspěšný uchazeč na konci kurzu certifikát, který byl formou zvláštních přijímacích zkoušek. Studenti prý měli přednášky zhruba v rozsahu dvou týdnů ročně, jednoho na začátku a druhého na konci roku.

„Měli pochytit nějaký základ pro samostudium. V rámci druhého týdne jim byly zodpovídány otázky a nakonec byly dva dny, kdy studenti museli absolvovat písemnou formou zkoušky,“ popsal průběh kurzů Telecký.

Podle Brázdy nicméně policisté skládali standardní zkoušky. „Rozhodně to nebylo tak, že by zadarmo přišli k vysokoškolskému titulu. Dodnes jsem přesvědčený, že je to naprosto čisté, nenapadlo by mě, že by se to mohlo zpochybňovat,“ řekl Právu Brázda.

Dvořáková: kurzy se musí prověřit

Jiný názor má ale Dvořáková. „Podle informací, které mám, tam vedle studentů, kteří tím prošli standardním způsobem, existovala také řada těch, kteří kurz absolvovali způsobem nestandardním. Máme signály, že to bylo dost katastrofické,“ konstatovala Dvořáková.

Podle ní bude nyní potřeba zjistit, kdo a jakým způsobem kurzem prošel. „Bude to ale velmi složité, žádné registry absolventů nejsou,“ poznamenala Dvořáková s tím, že kontrola kurzů celoživotního vzdělávání by měla být prioritou.

Brázda v úterý uvedl, že jeho odchod od policie s kauzou nijak nesouvisí. „Jde o rodinné důvody, musel jsem denně dojíždět z Plzně do Prahy,“ řekl bývalý náměstek, který po svém nedávném odvolání z čela policejní akademie působil na ministerstvu vnitra u prvního náměstka Jiřího Komorouse.

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám