Hlavní obsah

Policejní náčelník podal žádost o odchod do civilu. Pak se začal soudit, že to vlastně tak nemyslel

Dnes 23. 11., 9:02Brno

Končím na vlastní žádost u policie. Tak se rozhodl uzavřít svou kariéru u sboru někdejší ředitel uherskohradišťské policie Bronislav Šabršula. Sotva mu ovšem vedení policie vyhovělo, muž se začal soudit, že jeho žádost o odchod do civilu byla vynucená, a tudíž neplatná. Jeho snaze o návrat vystavil definitivní stopku Nejvyšší správní soud.

Článek

Šabršula se „proslavil“ především událostí z roku 2014, kdy ho policejní hlídka našla u obce Polichno na Zlínsku, kterak spí v autě zaparkovaném do silnice. Tehdy odmítl dechovou zkoušku i krevní test, navíc se jeho jméno podle médií skloňovalo s dalšími případy, v nichž hrál roli alkohol.

V každodenním i pracovním životě lidé činí pod tlakem okolností

Šabršula pracoval u policie od roku 1986 až do konce května 2021, kdy byl propuštěn ze služebního poměru na základě své žádosti. Sám ukončit své působení v uniformě se rozhodl po jednání psychologické komise, po němž byl postaven mimo službu.

Byl prý vystaven bossingu a šikaně

Nedlouho po odchodu do civilu ale podal na policii žalobu s tím, že jeho žádost o propuštění byla neplatná, neboť ji podal pod vlivem psychického násilí ze strany nadřízených a pod vlivem výhrůžek.

Šéfa uherskohradišťské policie našli, jak spí za volantem. Zřejmě byl opilý

Krimi

Městský soud v Praze ale žalobě nevyhověl. „Právní úkon neučinil pod vlivem přímé výhrůžky, nýbrž pod tíhou okolností, bez kterých by sice zřejmě žádost nepodepsal, nicméně nejde o okolnosti, které by jeho vůli vyloučily. To, že si to následně rozmyslel a vyhodnotil toto rozhodnutí jako zbrklé nebo předčasné, rovněž není důvodem tento právní akt zneplatnit,“ rozhodl soud.

Šabršula se bránil stížností k Nejvyššímu správnímu sodu. Do ní napsal, že byl vystaven bossingu a šikaně, měl strach ze ztráty zaměstnání a byl ve stresu z jednání psychologické komise.

U senátu v čele s Jitkou Zavřelovou ale nepochodil. „Sám výslovně požádal o obstarání žádosti o propuštění, tedy nebyla mu předložena bez jeho prvotní aktivity,“ připomněli soudci v rozhodnutí, které v těchto dnech zveřejnili na úřední desce.

„V každodenním i pracovním životě lidé činí pod tlakem okolností, a to i nepříjemných a těžkých, mnohá rozhodnutí mající povahu právního jednání včetně uzavírání nejrůznějších smluv a dohod s významným životním dopadem. Z toho však nelze vyvozovat neplatnost takového právního jednání,“ zdůraznili soudci.

„S jistou nadsázkou lze dokonce říci, že bez takových okolností fungujících jako motivace by lidé žádného rozhodnutí ani nebyli schopni, neboť by je k tomu nic netlačilo,“ dodali soudci.