Článek
„Byl to naprosto vzorový případ nálezce. Objev signalizovaný detektorem kovů ohlásil policii a pak následoval standardní postup hledání za spolupráce pyrotechniků a archeologa,“ uvedl policejní pyrotechnik Michal Švirga. Ostatky ohledal a podle výstroje identifikoval jako vojáka Rudé armády.
Díra v lebce a další kovový úlomek mezi čelistmi zřejmě mají spojitost se smrtí vojáka. Pyrotechnik u něj našel i munici. „V hrobu jsme našli jeden ruční granát RG 42 a asi půldruhého kilogramu nábojů malé ráže. Muž měl u sebe plynovou masku. Překvapivé bylo, že se jedná o typ, který nebyl obvyklý u pěšáka, spíše u posádek obrněné techniky,“ dodal pyrotechnik, který je i mimo svou profesi aktivní mezi milovníky vojenské historie.
Archeolog Libor Kalčík při exhumaci ostatků.
„Pro mě je to ojedinělý nález. Ruské hroby už v okolí jen tak nenacházíme. Tento je navíc nevykradený,“ uvedl archeolog Muzea a Galerie Břeclav Libor Kalčík. Pohřbený byl voják zřejmě v mělkém hrobu po výbuchu granátu. Soudí tak podle stavu terénu, v němž je patrné, že pro tělo před lety někdo vyhrabal mělkou jámu.
Neporušenost hrobu podle pyrotechnika není pravidlem. Často se stává, že v těchto případech nálezci hrob otevřou, seberou cennosti – vyznamenání, části výstroje - a pak jej zase zahrabou. Nejednou tak vyjížděli k hrobu, který už byl otevřený předtím, než jej našel další nálezce, a teprve on postupoval, jak mu ukládá legislativa.
Přilba ruského vojáka.
Zatímco pyrotechnici zajistili munici, archeolog převzal kosterní ostatky. „S kolegy v Brně se pokusíme určit něco víc o mrtvém. Pak je standardní cestou předáme ruské straně k důstojnému pohřbení,“ řekl archeolog.
Děje se tak cestou vojenských přidělenců velvyslanectví, kteří ostatky převezmou a určí, co s nimi. Pokud dohledají totožnost, obvykle se hlásí o pohřbení ostatků příbuzní, případně míří na pohřebiště obětí války, jako je třeba v Hustopečích na Břeclavsku.
Objevené ostatky ruského vojáka.