Pokuty za absence ve Sněmovně mají šanci projít

V pozadí návrhu je skutečnost, že se poslanci napříč stranami dohodli na zvýšení svých platů o 14 procent, a ne o 3,5 procenta, jak chtěla vláda. Pokuty za absence by tak mohly být jakousi náplastí pro veřejnost, tradičně citlivou na zvyšování platů ústavních činitelů.

„Usnesení předsednictva strany z pátku k platům je závazné pro všechny členy strany, tedy i pro členy klubu,“ řekl šéf rozpočtového výboru soc. dem. Václav Votava, který je současně i místopředsedou klubu.

Předseda Sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) poznamenal, že poslance obecně není možné zavázat k ničemu a každý z nich se rozhoduje podle svého vědomí a svědomí. Předpokládá ale, že se poslanci budou rozhodovat „s ohledem na usnesení stranických orgánů“.

„Je to naprosto v pořádku, v mnohých zastupitelstvech už to tak funguje,“ nechal se v pondělí slyšet šéf lidoveckého klubu Jiří Mihola. A stejná slova použil místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Volný (ANO).

„Toto je myslím správná cesta, nevím, jestli je potřeba to řešit zákonem, ale tomu bych rozuměl, stejně jako poslanci hnutí ANO,“ prohlásil. Téměř dvacet let platný zákon o platech ústavních činitelů přitom s finančním postihem absentérů počítá od samého začátku.

K jeho dodržování chybí jediné: poslanci by měli určit, kdo bude o finančním postihu rozhodovat. Zda to bude šéf komory, mandátový či jiný výbor, anebo jiný orgán.

Platný zákon totiž stanoví, že pokud se poslanec či senátor v období jednoho kalendářního měsíce bez řádné omluvy neúčastní dvou jednacích dnů komory nebo jejího orgánu, do kterého byl zvolen, ztrácí nárok na polovinu platu a polovinu paušálních náhrad.

Při čtyřech neomluvených absencích může přijít o celý plat i o náhrady. Pokusů, jak vzkřísit tento paragraf platového zákona, bylo v minulosti několik.

Naposledy s nápadem přišli v minulém období véčkaři, ale nepochodili v koalici s ODS a TOP 09, byť někdejší šéf klubu TOP 09 Petr Gazdík sliboval, že spolu předloží změnu, podle které by sankce fungovaly stejně jako v Evropském parlamentu.

ODS opakovaně takové řešení odmítala argumentem, že není možné, aby politický orgán rozhodoval o ztrátě nároku poslance na plat a náhrady.

Poslanci často argumentují, že nejsou školáci a že jejich práce nespočívá jen ve vysedávání v lavicích. Připomínají také, že nejsou v pracovním poměru, kde za absence hrozí vyhazov. Odpovídají tomu i občas dlouhé minuty čtené omluvy při jednání Sněmovny, které na začátku každé schůze oznamuje předsedající.

Zákonodárci se často omlouvají z pracovních, zdravotních i z osobních důvodů. Jde pouze o to, aby omluvenku poslali, důvody nikdo nekontroluje. Ve Sněmovně tak jsou třeba poslanci, jejichž účast na hlasování je menší než poloviční.

Třeba šéf TOP 09 Karel Schwarzenberg se podle oficiálních sněmovních statistik účastnil 31,2 procenta hlasování, předseda branného výboru David Kádner (Úsvit) má v kolonce účasti 42,1 procenta.

Často mnohem hůř jsou na tom s účastí členové vlády. Příklad: ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) 32,8 procenta, jeho partajní šéf Pavel Bělobrádek 39,5 procenta, vicepremiér Andrej Babiš (ANO) 45,7 procenta a premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) 41,9 procenta.

I proto v minulosti zazněly názory, podle kterých by paragraf měl ze zákona zmizet, protože třeba i neúčast na některém z hlasování může být vyjádřením politického názoru. Pokud soc. dem. s návrhem na trestání absentérů přijde, nejspíš nenajde podporu například u TOP 09.

Ačkoli šéf klubu Miroslav Kalousek v pondělí připustil, že jde o „diskutovatelnou myšlenku“, ďábel je podle něj ukryt v detailu: těžko lze prodiskutovat takovou změnu během jednoho týdne, který bude Sněmovna na schválení celého platového zákona mít.

Kalousek uvedl, že pokud koalice zbourá dosavadní dohodu na 14procentním zvýšení platů, jeho poslanci se hlasování patrně vůbec neúčastní. „Přestává to pro nás být důstojná hra,“ prohlásil s tím, že koalice má dostatek hlasů, aby změnu prosadila sama bez opozice. Jak řekl Právu šéf klubu ANO Jaroslav Faltýnek, budou koaliční špičky o zákonu jednat ještě tento čtvrtek.

K radikálnímu kroku přistoupili před několika lety třeba na Slovensku, kde o pokutách rozhoduje přímo předseda Národní rady.

Tam platí, že pokud se poslanec neúčastní bez řádné omluvy nejméně dvou jednacích dnů, ztrácí nárok na polovinu platu, funkčního příplatku i náhrad. Za čtyři absence pak odejde domů bez jediného eura.

Jednomu z poslanců byl v předminulém období celý plat odebrán šestkrát. Pokuty mohou padat také třeba v Řecku či v Itálii. V dalších zemích se účast nesleduje.