Článek
„Nemůžete poměřovat stranu a stranu. Některé strany mají sice příspěvky ze státního rozpočtu, ale některé ne. Zákon nerozlišuje, jestli jste velká strana a máte milionové státní příspěvky, nebo jste pidi strana na obci, která v zásadě ožije jen před volbami. Zákon musí platit univerzálně pro všechny,“ zdůvodnil nízké pokuty Petr Vymětal z Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí.
Kampaň do Sněmovny se už rozjela. Na divoko a bez dohledu
Celkem nabyly v letošním roce právní moc pokuty ve výši 739 tisíc korun, vyplývá z informací na webu dohledového úřadu. Nejčastěji kvůli nedodržení termínu pro dodání výroční zprávy nebo kvůli nezveřejnění údajů o sponzorech strany. Nejvyšší pokuta činila 50 tisíc korun, dostal ji senátor Pavel Fischer za prezidentskou kampaň v roce 2023.
Vysoké pokuty by pro celou řadu malých stran a hnutí, kterých je v Česku skoro 200, mohly být podle Vymětala likvidační. „To se pak ta strana raději sama zruší, než aby platila sankci. Pak je to úplně bezzubé a smysl to nemá žádný. Musí to mít výchovný aspekt,“ poznamenal.
Aby úřad rozlišoval a více pokutoval velké strany a méně malé, to podle Vymětala nejde. „Nemůžete pak vytvořit strany prvního a druhého řádu a ty velké strany ‚osolit‘, to bychom u správního soudu neustáli,“ vysvětlil.
ANO i ODS dostaly pokuty za negativní kampaň
Velkých stran, které hospodaří s rozpočtem v řádu desítek či stovek milionů korun, se tak pokuty nijak nedotknou. I ty se však přitom ve svém fungování dopouštějí řady chyb.
Hnutí ANO tak muselo zaplatit 25 tisíc korun za to, že v krajských volbách nevybavilo agitaci v neprospěch jiného kandidáta informacemi o zadavateli a zpracovateli. Stejný prohřešek učinila i ODS ve volbách do Evropského parlamentu, dostala za to pokutu 10 tisíc korun.
Fischer se podle úřadu provinil v prezidentské kampani v roce 2023 podobně. Nezajistil, aby jeho agitace v neprospěch jiného kandidáta obsahovala informace o zadavateli a zpracovateli, nezveřejnil požadované údaje o sponzorech a neposlal úřadu podklady o účetnictví.
Za volby do Evropského parlamentu dostali největší pokutu Svobodní, a to 40 tisíc korun. I oni podle dohledového úřadu nezveřejnili požadované údaje o sponzorech a dárcích. Stejnou chybu pak podle úředníků udělala i hnutí PRO a Přísaha, která dostala pokuty po 35 tisících korunách.
Stát tak mnohonásobně víc politickým stranám rozdá, než od nich vybere. Kolik přesně to bude v letošním roce, zveřejní ministerstvo financí v lednu 2025. Za rok 2023 však stranám stát vyplatil skoro 546 milionů korun. Nejvíce z toho získalo hnutí ANO, a to přes 140 milionů korun, ODS inkasovala přes 90 milionů korun, STAN přes 72 milionů korun a KDU-ČSL si přišla na více než 53 milionů korun. Nejmenší příspěvek z vládních stran měla TOP 09, která získala necelých 31 milionů korun.