Pokuta za každou cenu. Nemilosrdní úředníci trestají i za chybějící slovo

Mnozí z podnikatelů popisují avantýry s úředníky sice podrobně, ale jen pod podmínkou, že je nikdo nikde nebude v této souvislosti jmenovat. Jedním z mála, který se nebál mluvit konkrétně, je ředitel společnosti Penda Martin Pěnička z Jičína, provozující obchod s tiskárnami a tonery.

Pro Právo podrobně popsal nemilosrdné kontroly, jež se odehrály během posledních pěti let, vše přitom doložil potřebnými dokumenty.

Jednu z kontrol prováděla například místní inspekce životního prostředí a týkala se i povinného odběru použitých zařízení k ekolikvidaci. „Na našem webu našla úřednice čtyři roky starý článek, kde popisujeme, jak naložit se starou tiskárnou. V článku ale nebyly omylem uvedeny skartovačky. Na místě jsem tento nedostatek na webu opravil za správné slovo elektrozařízení,“ popsal Pěnička.

Úřednice ho měla následně na místě ujistit, že tedy nyní je již vše v pořádku. „Přesto zahájila správní řízení a vyměřila nám pokutu dvacet tisíc korun. To, že stahujeme k ekolikvidaci všechna elektrozařízení, včetně skartovaček, jsem se snažil doložit výpisy balíkových soupisek z přepravní společnosti. Neuznala to,“ popisuje Pěnička.

Při jiné kontrole úředníci obchodní inspekce a živnostenského úřadu na místě v této firmě sepsali a podepsali protokoly o kontrole, přičemž ani jeden z nich neobsahoval žádný zjištěný nedostatek.

„Až po několika dnech při přepisu protokolu do zprávy o prováděné inspekci drobně pozměnila obchodní inspekce informaci o tom, jak získala ceník našich služeb, přidáním věty, že si ho vyžádala u obsluhy,“ popisuje Pěnička.

Na základě toho byla firmě vyměřena pokuta deset tisíc korun. Ceník přece měl být položen na pultě. A to i když je na webu firmy a zákazníci si dnes už ceny hledají právě na firemním webu, nebo je firma zákazníkovi na prodejně vytiskne.

Přitom kromě toho pracovník živnostenského úřadu v protokolu popsal, že „ceník byl na prodejně nalezen“. Podle obchodní inspekce ale měl být ceník automaticky na pultu. Bez pardonu.

„Ceníky tiskneme na všech našich provozovnách každý den. Vnímali jsme vyměřenou pokutu jako silně nespravedlivou. Odvolali jsme se, zamítnuto. Poté jsme podali správní žalobu proti postupu obchodní inspekce, ale soud ji zamítl s odůvodněním, že jsme správně formálně nerozporovali změnu zápisu protokolu, a proto se věcnou stránkou věci vůbec nezabýval,“ popisuje Pěnička.

Nebo další případ. „Inspektor si u našeho partnera koupil náš toner a zahájil na nás kontrolu, i když jsme tam neměli provozovnu a od samého začátku říkáme, že kontrolovaný zaměstnanec je zaměstnancem jiné společnosti,“ popisuje Pěnička.

„Celkově mezi námi a inspektorátem práce byly zaslány už dvě desítky dopisů. Hrozí nám dokonce pokuta až sto tisíc,“ nechápe.

„Tyto situace mají jedno společné: snahu vymoci pokutu za každou cenu. Vůbec nejde o zjištění skutečného stavu věci, ale jen a pouze o vyměření pokuty za cokoli,“ dodal Pěnička.

Právo zaznamenává i další obdobné zkušenosti od menších podnikatelů a živnostníků, ­ovšem jméno do novin uvádět nechtějí. Jeden má zámečnickou dílnu na Praze-západ a dostal od živnostenského úřadu pokutu dvacet tisíc za špatně vedený výkaz pracovníka na dohodu; prý se slovy „aby si to pamatoval, že zákon se dodržuje“.

Další, majitel autoškoly, se radoval, že zaplatil jen pět tisíc, „protože něco se přece vždycky musí najít…“.

Právo požádalo Českou obchodní inspekci (ČOI) a Českou inspekci životního prostředí (ČIŽP) o vyjádření, zda úřady někoho ze svých řad propustily kvůli přílišné nekompromisní horlivosti při kontrolách a kolik řeší stížností na neadekvátní úřední postup, případně kolik správních žalob.

„Stížnosti v tomto smyslu za letošní ani předchozí rok neevidujeme, ani správní žaloby. Co se zmíněného případu týče, muselo by toto stanovisko posoudit naše právní oddělení,“ napsal Právu obratem mluvčí ČIŽP Jiří Ovečka. ČOI se zatím nevyjádřila.