Hlavní obsah

„Pokus o přežití vlastní smrti.“ Zeman nemůže tunelovat pravomoci příštího prezidenta

Právo, zr

Prezident Miloš Zeman se podle některých médií pokusí ještě před 8. březnem, kdy odchází z funkce, jmenovat s odloženou platností příštího předsedu Ústavního soudu (ÚS). Podle právníků Jana Wintra a Jana Kysely by tím překročil své pravomoci a nová hlava státu by takové jmenování poměrně snadno zrušila. Nový předseda by se měl ujmout Ústavního soudu až po 6. srpnu, kdy skončí mandát Pavlu Rychetskému.

Foto: ČTK

Miloš Zeman

Článek

S informací od nejmenovaných zdrojů přišly Seznam Zprávy a týdeník Respekt. Zeman by si údajně za nového šéfa ÚS přál stávajícího člena soudu Josefa Fialu.

Jenže podle ústavních právníků má smůlu. „Pravomoc jmenovat předsedu Ústavního soudu náleží až novému panu prezidentovi, který bude prezidentem v době, kdy skončí pan předseda Rychetský. Myslím, že jmenování nového předsedy ÚS takto dopředu by bylo protiprávní,“ řekl Novinkám Wintr.

Předpokládá, že Zeman se nakonec o jmenování nového šéfa ÚS ani nepokusí. „Protože je to zjevně nezákonné. Viděli jsme podobné příklady v Polsku, kde to vedlo ke krizi a Ústavní soud dospěl k závěru, že není možné tunelovat pravomoc budoucího orgánu, který o tom bude rozhodovat. Doufám, že prezident tento krok neučiní,“ poznamenal.

Očima Saši Mitrofanova: Hladové prase by mělo dostat stopku

Komentáře

Stejně na problém nahlíží i Kysela. „Prezident republiky vykonává pravomoci v době, kdy je prezidentem republiky,“ řekl Novinkám s tím, že mandát stávající hlavě státu vyprší 8. března a pouze do té doby může vykonávat personální pravomoci ve vztahu k místům, která jsou v jeho moci.

„Jinými slovy, pokud by se do 8. března uvolnilo místo předsedy Ústavního soudu, tak je na prezidentově politickém zvážení, jestli to nechá na svém nástupci, nebo to místo ještě obsadí. Nicméně to není tahle situace, protože to místo je až do srpna obsazené. A ve chvíli, kdy se prezident republiky bude snažit to místo s pěti nebo šestiměsíčním předstihem obsadit, tak už nedisponuje svou pravomocí, ale pravomocí svého nástupce,“ vysvětlil Kysela.

„Byl by to pokus o přežití vlastní smrti,“ glosoval.

Rozhodnutí zruší nástupce

Pokud by se i přesto Zeman k takovému kroku rozhodl, je podle Wintra i Kysely snadná cesta, jak se s tím vypořádat. Záleží také na tom, kdo bude novou hlavou státu a zda by mu Zemanovo rozhodnutí vadilo.

Přímá volba prezidenta? Největší polistopadová chyba, míní politolog

Prezidentské volby

„Když se s tím nesmíří, tak mu nezbývá než se tvářit, že akt nebyl učiněn, protože je to zjevný exces. Patrně formálně by to jmenování zrušil a provedl jmenování nového předsedy Ústavního soudu v nějaké době, kdy to bude přiměřené tomu, že je post do srpna obsazený,“ řekl Novinkám Kysela.

S takovým postupem souhlasí i Wintr. „Nový prezident v momentě, kdy rozhodnutí starého prezidenta není účinné v tom smyslu, že se nový předseda ÚS ještě neujal své funkce, může rozhodnutí jako vadné zrušit a nahradit vlastním rozhodnutím. Lze si představit i soudní žaloby a rozhodování správních soudů. Ty mohou za určitých okolností přezkoumávat jmenování a odvolávání soudců,“ dodal Wintr.

Kysela předpokládá, že Zemanovo rozhodnutí by mohli zpochybnit také soudci Ústavního soudu. „Na základě tvrzení, že mají něco na způsob práva, aby byli bráni v potaz při jmenování nového předsedy ÚS, protože každý z nich se jím může stát, pokud budou ve funkci,“ podotkl s tím, že tento náznak se objevil i v judikatuře Nejvyššího správního soudu.

Kdy bude jmenován nový předseda ÚS?

Podle Wintra i Kysely by nový předseda Ústavního soudu měl být jmenován buď poté, co Rychetskému vyprší mandát, anebo krátce před tím. „Není nezbytně nutné čekat na to, až to místo bude prázdné. Prezident může konat s mírným předstihem v řádu dnů či týdnů, aby si nový předseda předal s panem předsedou Rychetským agendu,“ míní Kysela.

Wintr: Soud může někoho z vyřazených vrátit do hry

Domácí

Wintr souhlasí. „Ale rozhodně to nemůže být tři čtvrtě nebo půl roku předem. Tím dochází k obcházení důležitých ústavních principů. Prezident vykonává mandát pět let a nemůže činit rozhodnutí na období, v němž už nebude prezident,“ řekl Novinkám.

Proč Fiala?

Odborník na občanské právo Josef Fiala má podle informací médií sympatie nejen Zemana, ale i jeho kancléře Vratislava Mynáře. Podle Kysely byl Fiala jmenován členem Ústavního soudu v době, kdy už nefungovala součinnost při výběru soudců mezi Rychetským a Zemanem. „Jinými slovy byl vybrán na základě nějakého jiného klíče,“ řekl Novinkám.

Fiala má na ÚS zůstat do roku 2025. „I kdyby tam prezident republiky měl jiné sympatizanty, tak nemá smysl jmenovat někoho, kdo skončí bezprostředně poté, co skončí Pavel Rychetský,“ podotkl Kysela.

V roce 2023 projde Ústavní soud významnou změnou. Bude potřeba jmenovat polovinu celého Ústavního soudu, protože sedmi soudcům skončí desetiletý mandát včetně předsedy Rychetského.

Druhé kolo bez Babiše? Hilšer s Fischerem k tomu mohou přispět, míní sociologové

Domácí
Související témata:

Výběr článků

Načítám