Pokud Trump dohodne příměří, mohli by Ukrajinci v Česku přijít o dočasnou ochranu

Letos v Česku nepřibylo ukrajinských uprchlíků nijak dramaticky. Na konci ledna jich bylo 380 tisíc, na konci července 368 tisíc, nyní se počty dostaly na zmíněných 387 tisíc. Podle ministerstva vnitra se tak zatím nepotvrzují teorie, že s nastupující zimou a postupem ruských vojsk se zvedne z Ukrajiny další migrační vlna.

„Růst příchodů nyní neevidujeme, naopak, v posledních týdnech se počty nově příchozích snížily. Vždy záleží na vývoji situace na Ukrajině, která je obtížně předvídatelná,“ řekl mluvčí ministerstva vnitra Ondřej Krátoška.

Velká nejistota ovšem panuje i kvůli střídání v Bílém domě. Zvolený prezident Donald Trump opakovaně vyhlašoval, že válku ukončí do 24 hodin. Byť zatím zůstává u slov, už se začíná diskutovat o tom, co by znamenal konec války, nebo alespoň její přerušení, pro uprchlíky v Česku.

„Dočasná ochrana je primárně vázána na období konfliktu, po jeho skončení by již aplikována být neměla,“ uvedl Krátoška. Dodal, že ukončit by ji musela Rada ministrů vnitra, tedy šéfové resortu unijních zemí, ochrana totiž platí na celém území Unie.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) při projednávání lex Ukrajina tento týden mluvil o tom, že by se pravidla mohla dohodnout během polského předsednictví Rady EU, které začíná 1. ledna a bude trvat půl roku.

„Lidé, kteří jsou na území Česka v režimu dočasné ochrany, dostanou jakési moratorium do doby, do kdy původně byla vyhlášena, ale novým lidem už se udělovat nebude,“ popsal Rakušan svoji představu pro případ míru či příměří, kterou chce za polského předsednictví prosazovat. Do 15. března budou mít možnost si uprchlíci prodloužit dočasnou ochranu o další rok, vypršela by jim na konci března 2026.

„Kdy je lepší doba než za polského předsednictví, když Poláci řeší ten samý problém s obrovskými počty ukrajinských uprchlíků?“ ptal se Rakušan na půdě Sněmovny. V Polsku je nyní přes 950 tisíc uprchlíků z Ukrajiny.

Dočasná ochrana zaručuje v Česku uprchlíkům před válkou nárok na finanční podporu, takzvanou humanitární dávku. Podle českého ministerstva vnitra musí být na evropské úrovni připraven program, jak v případě konce války navracet Ukrajince domů nebo jim nabídnout přechod na standardní pobytové oprávnění, o jaké mohou žádat všichni cizinci.

Podle průzkumu, které si nechalo zpracovat ministerstvo vnitra, chce přitom většina uprchlíků z Ukrajiny v Česku zůstat. Určitě se chce vrátit jen 12 procent z nich, 10 procent se chce spíše vrátit. Naopak spíše chce zůstat 38 procent dotazovaných a určitě 28 procent.

Podle stejného průzkumu, jehož závěry byly zveřejněny v září, pracuje nebo podniká v Česku 66 procent uprchlíků.

Z údajů ministerstva práce a sociálních věcí zase vyplývá, že se Česku už ekonomicky vyplácejí. Za první tři čtvrtletí roku 2024 přinesli na odvodech a daních o 5,7 miliardy korun více, než kolik získali na podpoře.