Článek
Pane předsedo ČSSD, věříte, že do konce ledna budeme mít vládu?
Po dnešním vyjádření prezidenta republiky, že by 17. ledna měl začít proces, na který jsme netrpělivě čekali, tedy že jmenuje premiéra, je reálné, že by Česká republika do konce ledna vládu mohla mít.
Jak probíhala vaše páteční schůzka s prezidentem Milošem Zemanem?
Pan prezident mi potvrdil, že ke jmenování premiéra dojde 17. ledna v 15 hodin na Pražském hradě. Potom bych mu doručil již formální návrh členů vlády. Shodli jsme se na tom, že by se osobně sešel s jednotlivými kandidáty na ministra. Ti, kteří se ocitli v ohnisku prezidentovy kritiky, by tak měli příležitost mu všechno vysvětlit.
Zbytek schůzky jsme strávili diskusí o výhradách k některým kandidátům. Ty nepokládám za tak významné, abychom kvůli nim měnili personální nominaci.
Přesvědčil jste prezidenta?
To všichni uvidíme, teprve až se pan prezident bude rozhodovat nad seznamem členů vlády. Doufám, že vznik vlády nebude komplikovat.
Připouštíte tedy, že se prezident může rozhodnout, které ministry vám jmenuje, a které ne?
Vzhledem k tomu, že se pohybujeme v pravidlech parlamentní demokracie, musel by k vetování mít závažné ústavní důvody. A já ty jeho důvody nepokládám za tak závažné.
Bude se seznam kandidátů na ministry, který teď máte, ještě měnit?
Teď k tomu nevidím důvod, pokud by nepřišly s návrhem změny jiné koaliční strany. U nominací ČSSD k tomu důvod není.
Ještě před vaší schůzkou prezident své výhrady oznámil, byť kandidáty nejmenoval. Také řekl, že se vás při jednání, když jste mu přinesl seznam ministerských kandidátů, zeptal pointou ze židovského vtipu, zdali „nemáte jiný glóbus“. Z té pointy jsem pochopil, že se mu téměř žádný z navrhovaných ministrů nezdál.
To tak určitě není. Má odpověď byla jednoduchá: nemám ani jinou politickou stranu, ani jinou koalici, kterou bych mu mohl nabídnout. Pokud by chtěl nějakou jinou vládu v jiné politické koalici, pak měl pověřit vyjednáváním o vládě někoho jiného než Bohuslava Sobotku. A domnívám se, že na základě výsledku voleb měl postupovat tak, jak nyní správně postupuje.
Jaké jste od něj slyšel výhrady na těch jednáních?
Já jsem slyšel od něj výhrady takové, jaké sdělil ve svém vystoupení.
Včetně jmen? Prezident veřejnosti žádná nesdělil, ačkoliv není tak těžké si je domyslet.
To určitě tak těžké není. Ty výhrady, které prezident zveřejnil a které mi říkal na jednáních, rozhodně nejsou nové informace. Už prošly médii, pro mě také nebyly nové. Já se přirozeně zabýval jak studiem Milana Chovance v rámci celoživotního vzdělávání na plzeňské právnické fakultě, tak i otázkou neukončené bezpečnostní prověrky Jana Mládka. A u obou jsem dostal odpovědi, které mě uspokojily.
Pojďme k nim konkrétně. Jak vnímáte prezidentův argument u Jana Mládka? Myslíte, že ministr bez prověrky by mohl představovat bezpečnostní riziko pro stát?
Nemyslím si, že pan Mládek představuje bezpečnostní riziko, nemám pro tyto obavy jakékoliv argumenty. Prověrka pana Mládka nebyla dokončena, protože on v té době už nezastával žádnou veřejnou funkci, nebyl tedy důvod, proč by NBÚ v prověrce pokračoval. Od té doby pan Mládek dvakrát úspěšně prošel testem voličů – chci připomenout, že postoupil do druhého kola senátních voleb v Táboře, málem byl zvolen senátorem. A ve volbách do Sněmovny ho jihočeští voliči dokonce kroužkovali.
Informace, které se týkaly jeho nedokončené bezpečnostní prověrky, už před několika lety prošly médii, stejně jako informace o tom, jak Milan Chovanec získal bakalářský titul na plzeňské právnické fakultě. I toto jeho studium bylo prověřeno, ať už ve správním řízení, nebo potom kontrolou rektorkou právnické fakulty. Titul bakalář mu byl ponechán.
Tohle jste prezidentovi na jednání vysvětlil?
To jsou věci, které jsou veřejně známé, a předpokládám, že jak Milan Chovanec, tak Jan Mládek to panu prezidentovi vysvětlí sami, vzhledem k tomu, že se prezident chce sejít se všemi adepty na nové ministry, což je přirozená věc. Určitě si o tom popovídají. Ale nejsou to žádné čerstvé skutečnosti, které by ovlivnily personální rozhodování. Byl jsem si jich vědom už v okamžiku, kdy jsem tyto personální nominace činil.
Prezident také řekl, že ministr, který neví nic o svém resortu, by neměl být ministrem. Tady nejspíš mířil na Martina Stropnického za ANO.
Těžko říct, na koho pan prezident narážel, protože nikoho nejmenoval. Ale mohu jen zopakovat, že pan Stropnický byl dvanáct let diplomatem a byl ministrem kultury, tedy byl členem vlády.
Ministerstvo zahraničí je velmi dobrá průprava na ministra obrany, protože ten je z devadesáti procent diplomat. Reprezentuje ČR v bezpečnostních strukturách NATO či v rámci vznikajících bezpečnostních struktur EU. Takže tady já nemám obavy ze zralosti pana Stropnického a jeho připravenosti na to, aby mohl vést resort obrany.
Zmínil bych i jeho jazykovou vybavenost, která se mu také jistě bude hodit. Nevidím tedy námitky prezidenta tak závažně, aby kandidáti na členy vlády nemuseli být jmenováni.
Já jsem ale v jeho projevu vnímal náznaky, že to skutečně udělat nemusí. Obšírně vysvětloval právní analýzu, proč nemusí jmenovat některé ministry, zmínil se také o alternativách ve vládním návrhu a sdělil, že jmenování premiéra a jmenování vlády není totéž. Dělá to na mě dojem, že pořád nemáte s budoucí vládou úplně vyhráno.
Pan prezident nemůže navrhovat žádné personální alternativy, k tomu mu ústava nedává žádné oprávnění…
To jistě nemůže, ale nedokáže si je prosadit?
Myslím si, že lidé mají plné zuby těchto politických sporů. Tak, jak jsem s nimi měl možnost v uplynulých dnech hovořit na ulicích ve Zlínském kraji, tak ten názor byl jednoznačný: vyřiďte panu prezidentovi, ať už jmenuje novou vládu, ať už ten návrh podepíše, ať už nová vláda může začít pracovat. To jsou vzkazy prezidentovi, které mám od občanů.
Je dobře občas vyrazit z kanceláří a jednacích místností mezi lidi, a zeptat se jich, co si o téhle situaci myslí. A podle mého názoru je načase, aby už nová vláda vznikla, a nemyslím si, že překážky, které pan prezident zmínil, by měly jejímu nástupu zabránit.
| Celý rozhovor s předsedou ČSSD Bohuslavem Sobotkou si můžete přečíst v sobotním vydání deníku Právo. Hovoří mimo jiné o tom, nakolik je pravděpodobný kompeteční spor s prezidentem, o případném sporu s lidovci kvůli jejich podmínce, aby ministrem nebyl spolupracovník StB, nebo o sporu se svým vnitrostranickým rivalem Michalem Haškem týkajícím se kumulování funkcí. |
