Poklesu platů budou uchráněni učitelé, policisté, hasiči i politici

To v důsledku může znamenat pokles platů nebo propouštění. Vláda počítá s tím, že ve státní a veřejné správě klesne počet zaměstnanců o více než jedenáct tisíc. Odbory se obávají, že u policie to odnese řada jejích civilních zaměstnanců a ve školách, tam kde to půjde, pomocný personál.

S kroky vlády, a zejména s poklesem reálných mezd a platů, nesouhlasí odbory. Požadují přidání o deset procent. Českomoravská konfederace odborových svazů vyhlásila minulý týden na 27. listopadu den protestů.

Odborářský předák Josef Středula Právu řekl, že lidem pracujícím pro stát kvůli nekončícímu zdražování klesnou mezi lety 2021 a 2024 reálné příjmy o pětinu. Odbory požadují, aby vláda zaměstnancům platy zvedla. Ministři však ústupky nepřipouštěli.

To, že platy policistů a hasičů příští rok neklesnou, Právu potvrdila mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá. „Ministerstvo vnitra má do druhého čtení ke státnímu rozpočtu připravený pozměňovací návrh. Krácené platy se posílí na úkor provozních výdajů ministerstva,“ uvedla. Které to budou, ale neupřesnila.

Ministr Rakušan minulý týden ve sněmovním bezpečnostním výboru vyčíslil, že ministerstvo vnitra přidá v příštím roce na platy policistů a hasičů ze svých provozních výdajů 909,5 milionu korun. Dalších 18,5 milionu uvolní pro dobrovolné hasiče.

Snížení objemu mzdových prostředků se v příštím roce nebude týkat učitelů. „Platí závazek vlády navýšit jejich platy na 130 procent průměrné mzdy v ekonomice,“ sdělila mluvčí ministerstva financí Petra Vodstrčilová.

Nový zákon přijatý za tímto účelem nicméně umožňuje, aby byl růst nižší. Reálně tak kabinet počítá s tím, že platy kantorů porostou na úroveň sotva 113 procent. Letos by měly dosáhnout v průměru na zhruba 48 tisíc korun. Pokud ale budou muset na mnoha místech ředitelé rozdělovat peníze určené na odměny kantorů jiným zaměstnancům, dá se očekávat, že jejich platy neporostou ani na daných 113 procent průměrné mzdy.

Celkem by na to mělo jít 8,5 miliardy navíc. Jenže zároveň se mají o dvě procenta snížit platy nepedagogických pracovníků, jako jsou kuchařky, uklízečky, školníci nebo třeba hospodářky. O dvě procenta méně peněz bude i na ostatní pedagogické pracovníky, mezi něž patří asistenti, vychovatelky v družinách a dětských domovech či školní psychologové. Úspora má představovat 3,5 miliardy korun.

Ministerstvo má také skončit s vyplácením peněz na osm tisíc neobsazených míst nepedagogických pracovníků. Tím by rozpočty škol přišly celkově o 3,2 miliardy Kč. Jenže ředitelé si stěžují, že peníze na neobsazené pozice vypláceli právě za práci navíc těm, kteří o to úporněji museli za chybějícího zaměstnance pracovat.

Platy vrcholných politiků však patrně zůstanou příští rok v podstatě na letošní úrovni. Došlo ale ke změně jejich výpočtu v rámci konsolidačního balíčku. Pokud by zůstal v platnosti nynější vzorec, meziroční růst platů politických představitelů by zřejmě o něco přesáhl šest procent.

V ostatních rozpočtových kapitolách se peníze na platy seškrtají. „Státní rozpočet 2024 jako celek počítá s poklesem objemu mzdových prostředků napříč kapitolami meziročně o dvě procenta,“ konstatovala Vodstrčilová.

Objem prostředků na platy zaměstnanců se takto sníží třeba i zaměstnancům Sněmovny.

Jednotliví ministři hledají různé cesty, aby nemuseli propouštět příliš mnoho lidí. Podle návrhu rozpočtu na příští rok by měl počet zaměstnanců klesnout na 487 668 z nynějších 499 056. „Většina těch pracovních míst bude zrušena, nicméně přirozená fluktuace se ve veřejné správě pohybuje mezi šesti a osmi procenty, to zdaleka není tolik, kolik je těch uvolněných pracovních pozic. Zdaleka to nepovažuji za poslední krok. Jsem přesvědčen, že teď se soustředíme na rušení agend,“ prohlásil nedávno na Primě šéf státní kasy Zbyněk Stanjura (ODS).

Ministerstvo práce tvrdí, že rušením neobsazených míst a přesunem pracovníků v rámci agend by průměrný plat mohl v jeho resortu dokonce mírně vzrůst, a to o tři až pět procent.