Článek
Objev podkladu a jeho řádné oznámení úřadům se v Česku cení. Kraje za posledních dvacet let vyplatily na odměnách miliony korun. Novinky přinášejí žebříček největších šťastlivců, díky nimž archeologové získali zajímavé poznatky a často i cenné muzejní exponáty.
„Nezbytnou podmínkou pro vyplacení odměny je, aby byl podklad nalezen v souladu se zákonem. I s detektorem se mohou najít výjimečné věci. Lidé by je dokázali snadno zpeněžit, ale neudělají to. Kraje se je pak snaží vyplacením odměny motivovat,“ vysvětlil Novinkám ředitel pražského Archeologického ústavu Akademie věd ČR Jan Mařík, proč občas nálezci dostávají odměny i nad rámec zákona.
„Odměna za archeologický nález je však standardně definována § 23, odst. 4 památkového zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči. Poctivému nálezci bývá přiznána za určitých podmínek,“ uvedl ředitel pražského pracoviště Národního památkového ústavu Jaroslav Podliska.
Nálezce musí postupovat v souladu se zákonem a svůj objev odevzdal. Další podmínkou je, že musí jít o nález se zvláštní vědeckou či kulturní hodnotou. Tu určí Archeologické ústavy Akademie věd z Prahy a Brna, v případě nálezů mincí pak numizmatické oddělení Národního muzea.
„Vzhledem k tomu, že zákonné nálezné se vypočítává jako deset procent z hodnoty drahých kovů, což může být v některých případech demotivační, rozhodli jsme se v mimořádných případech nálezce ocenit darem, který zohlední kulturně historickou hodnotu jejich objevu. V Pardubickém kraji počítáme s tím, že takto vzácné nálezy, pokud se vyskytnou i v dalších letech, odměníme podobným způsobem,“ uvedl radní Pardubického kraje pro kulturu Roman Línek (KDU-ČSL). Právě na Pardubicku byl totiž objeven dosud nejhodnotnější český poklad tohoto století.
Pro podobný postup se přitom rozhodla další hejtmanství i hlavní město Praha.
I.
Dva miliony za „poklad století“
V listopadu 2015 objevil nálezce v katastru obce Chýšť na Pardubicku soubor stříbrných mincí z konce 10. století, označovaný jako „poklad století“ a později i národní kulturní památka.
Hodnota nálezu byla stanovena na 23,5 milionu korun. Pardubický kraj rozhodl v roce 2016 o vyplacení odměny ve výši dvou milionů korun. Podle památkového zákona by přitom nálezce měl tehdy nárok pouze na částku kolem 11 tisíc korun. „Toto je v Česku zatím ta nejvyšší vyplacená odměna,“ konstatoval Mařík z Archeologického ústavu.
II.
Za Modřanský poklad si čtyři nálezci rozdělili 1 824 056 korun
Zajímavé archeologické objevy se nevyhýbají ani hlavnímu městu. Při stavebních pracích objevili dělníci 3. března 2014 takzvaný Modřanský poklad. „Pražští radní o tři roky později schválili vyplacení odměny čtyřem spolunálezcům v celkové výši 1 824 056 korun, tedy 456 014 korun každému z nich,“ uvedl mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman.
Jak dříve informovaly Novinky, poklad se skládá ze 6,5 kilogramu zlatých a stříbrných mincí, z nichž nejstarší pochází z roku 1771.
III.
Třikrát 200 tisíc korun za Smíchovský poklad
Také třetí nejvyšší odměnu vyplatil pražský magistrát, a to za Smíchovský poklad. Objevila ho trojice ukrajinských dělníků 16. listopadu 2008 v zazděné dutině činžovního domu. Uvnitř bylo ukryto 21 tisíc předmětů včetně stříbrných mincí. Každý z objevitelů dostal třetinu odměny, tedy 200 tisíc korun.
„Vzhledem k tomu, že původní majitel neuplatnil ve lhůtě šesti měsíců vlastnické právo k nálezu, staly se věci, tedy stříbrné předměty a mince z 1. poloviny 20. století majetkem hlavního města Prahy,“ řekl magistrátní mluvčí Hofman.
IV.
Zlatý šperk vynesl nálezci 565 000 korun
Výjimečným objevem byl podle archeologů nález zlatého tepaného předmětu v Opavě. Původně jej považovali za diadém, později se ale přiklonili k tomu, že jde o ozdobný pravěký opasek s tepanými kruhovými motivy a spirálkami na obou koncích.
„Šperk pochází ze střední až mladší doby bronzové, je dlouhý asi 50 centimetrů a byl nalezen 27. září 2022 v katastrálním území Opava – Kateřinky u skládky cukrové řepy,“ popsala mluvčí Moravskoslezského kraje Nikola Birklenová. Hejtmanství za nález oceněný znaleckým posudkem na 5 650 000 korun vyplatilo jako odměnu desetinu jeho hodnoty, tedy 565 000 Kč.
V.
560 000 korun za poklad z Vysokého u Jevíčka
Nálezce mimořádně rozsáhlého souboru zlatých a stříbrných mincí, šperků a částí nádob z 15. až 17. století ve Vysoké u Jevíčka dostal od Pardubického kraje odměnu 560 tisíc korun.
Poklad objevil náhodně v roce 2020 na místě, kde dříve byla louka a později pole. Rozrytá půda podle ČTK odkryla část z uvedených věcí a nálezci tak stačilo je sesbírat a odnést na městský úřad v Jevíčku. Odměnu schválili krajští zastupitelé.
VI.
Nález „hostýnských“ dukátů odměnil kraj částkou 500 909 korun
Více než půlmilionovou odměnu vyplatil v roce 2021 Zlínský kraj. Částka souvisela s nálezem 74 zlatých dukátů ze 16. a 17. století. Poklad objevil v lesnaté oblasti Hostýnských vrchů spolupracovník Muzea jihovýchodní Moravy ze Zlína.
Odměna se skládala ze zákonem určené částky 355 909 Kč a z finančního daru kraje v hodnotě 150 tisíc korun. „Najít poklad je samo o sobě jakousi odměnou, ale tím to nekončí. V případě nálezu mincí jde o kulturní dědictví, které musíme chránit a uchovat pro další generace. Nález totiž představuje jedinečnou sondu do struktury oběživa v úrovni zlaté obchodní mince z doby třicetileté války na východní Moravě,“ uvedla Zuzana Fišerová (Piráti), bývalá krajská radní pro kulturu a školství.
VII.
Za Bořitovský poklad dostali manželé půlmilionovou odměnu
Jihomoravský kraj odměnil částkou 500 000 korun manželský pár z Blanenska, který v roce 2016 objevil takzvaný Bořitovský poklad – soubor 802 středověkých mincí.
Jde o mince obsahující 10 – 40 procent stříbra. „Zbytek je měď. Nepodíváme se dovnitř, což je problém, protože během výroby se mince musely očistit, a díky tomu se z povrchu odstranilo mnoho mědi, takže ta koncentrace stříbra je na povrchu obvykle výrazně vyšší než uvnitř,“ uvedla pro Český rozhlas Eliška Petřiková z Archeologického ústavu Brno Akademie věd.
VIII.
Pražské groše vynesly 489 000 korun
Archeologický nález 2231 kusů stříbrných pražských grošů Karla IV. a Václava IV. je z roku 2016 a pochází z Klokočova na Novojičínsku. Poklad objevili majitelé domu, když u něj stavěli pergolu.
„Kulturně-historická hodnota stanovená znaleckým posudkem byla 1 466 850 korun. Odměna vyplacená Moravskoslezským krajem odpovídající stanovené tržní ceně nálezu byla 489 000 korun,“ řekla Novinkám mluvčí hejtmanství Nikola Birklenová.
IX.
Za poklad z Horních Rápotic u Humpolce odměna 470 700 korun
Největší finanční odměna za archeologický nález na území Kraji Vysočina byla vyplacena v roce 2016, a to za soubor 341 zlatých a stříbrných mincí poblíž Horních Rápotic u Humpolce.
Poklad si jeho původní majitel uložil během bouřlivého období třicetileté války a světlo světa znovu spatřil až v roce 2015. Nálezce dostal 470 700 korun. „Odměna se skládala ze zákonné odměny ve výši ceny drahých kovů z tohoto nálezu – 291 669 korun a z finančního daru 179 031 korun poskytnutého zastupitelstvem Kraje Vysočina vzhledem k významnému a kompletně dochovanému nálezovému souboru,“ řekla mluvčí vysočinského hejtmanství Jitka Svatošová.
X.
429 280 korun za depot nalezený poblíž kláštera v Kladrubech
Depot tvořený 435 zlatými a stříbrnými mincemi ze 14. století, který našli 23. března 2020 dva lidé v lese asi pět kilometrů západně od kláštera Kladruby na Tachovsku, má historickou hodnotu kolem čtyř milionů korun.
V době svého, zřejmě chvatného uložení do země ke konci 70. let 14. století by si za ně majitel mohl koupit celou vesnici. Nálezci získali odměnu v hodnotě 429 280 korun.
