Hlavní obsah

Poklady hledači raději rozprodají

Právo, Radek Plavecký, Rudolf Voleman

Hledání pokladů je v Česku poměrně rozšířený koníček. Podle odhadů se mu aktivně věnuje až 25 tisíc lidí. Nízké nálezné a touha po tom, mít doma něco vzácného, však většinu amatérských hledačů přimějí k tomu, aby nikomu nenahlásili své objevy, natož aby je odevzdali.

Foto: Radek Plavecký, Právo

Detektor kovů v akci

Článek

„Nálezné vyplácejí kraje a ty mají zákonem stanoveno, jak poctivého nálezce odměnit. Konečná výše nálezného ale hodně záleží na konkrétních úřednících,“ uvedl archeolog mladoboleslavského regionálního muzea Filip Krásný, který se problematikou detektorů kovů zabývá.

Objevování archeologických nálezů a nakládání s nimi včetně nálezného řeší památkový zákon. Ten je ale z roku 1987 a například vůbec nezohledňuje používání detektorů kovů. Podle odborníků je zákon velmi zastaralý a bylo by třeba ho novelizovat.

Nálezné vypočítané jako podíl z hodnoty nálezu stanovené znalci bývá bohužel o dost nižší, než jaká je cena „pokladů“ na trhu. Podle lidí, kteří se v této oblasti pohybují, je například prodej na internetu poměrně rozšířený a jen málokdy se podaří usvědčit někoho z nelegální činnosti.

Riziko dopadení je malé

Riziko dopadení až tak vysoké není. Hledači mají i kontakty na překupníky, přes které se historické nálezy dostanou k soukromým sběratelům. „Hodně se říká, že se nálezy prodávají například do Německa, ale i u nás v republice je hodně movitých sběratelů,“ uvedl Filip Krásný.

„Je naštěstí i hodně hledačů, kterým nezáleží na zisku a v nálezech vidí především jejich historickou hodnotu. I naše muzeum spolupracuje s několika dobrovolnými spolupracovníky. Máme stanovená pravidla a oni nám své nálezy předávají. Mnohdy má kousek keramiky mnohem větší historickou hodnotu než například stříbrná mince,“ dodal Krásný.

Proč jen čtvrtinu?

K takovým patří i nálezkyně téměř dvanácti set stříbrných mincí na Chebsku, které byly oceněny na více než milión korun. Té se chystá Karlovarský kraj vyplatit nálezné 90 tisíc, o čemž rozhodla rada kraje. „Návrh na výši vyplacení nálezného formou daru vychází ze závěrů znaleckého posudku,“ sdělila Právu Veronika Severová z Krajského úřadu Karlovarského kraje.

Odbor kultury, památkové péče, lázeňství a cestovního ruchu podle ní dospěl k závěru, že nálezkyně nemůže uplatňovat odměnu dle ust. § 23 odst. 4 zákona o státní památkové péči, neboť nejde o „náhodný archeologický nález“. Proto zákonný nárok na odměnu a na náhradu nutných nákladů, které vznikly v souvislosti s archeologickým nálezem, v tomto případě nálezkyni nenáleží.

„Vzhledem k tomu, že nálezkyně tento cenný nález odevzdala, navrhl odbor kultury, památkové péče, lázeňství a cestovního ruchu nálezkyni poskytnout odměnu ve výši přibližně 25 procent. Jde tedy zejména o ocenění jejího občanského postoje, tj. skutečnosti, že nález odevzdala,“ dodala Severová.

Na objevení ještě čeká mnoho pokladů

Možná je karlovarský případ hodný následování, aby památky neunikaly tam, kde je veřejnost už neuvidí. Navíc když podle Filipa Krásného v krajině ještě čeká na objevení mnoho pokladů.

„Bohužel místa, kde se daly nějaké vzácné nálezy čekat, jako třeba keltská oppida nebo pravěká hradiště, už byla podrobena nájezdům hledačů a hodně toho zmizelo, ale ve volné krajině určitě leccos ještě je,“ předpokládá archeolog.

Související témata:

Výběr článků

Načítám