Hlavní obsah

Poklad u Jevíčka měl před staletími hodnotu stáda krav. Nálezce dostal 560 tisíc

Vysoká u Jevíčka

Sedmnácté století v Evropě nebylo klidnou dobou. Ani na území Moravy. Nejprve třicetiletá válka, později sem vtrhli Turci. Lidé často v obavách zakopávali majetek do země. A někdy se pro něj už nevrátili. Je to zřejmě i případ obrovského mincovního pokladu, který našel majitel polností u Vysoké u Jevíčka na Moravskotřebovsku. V rozryté zemině v roce 2020 uviděl mince, tak vše ohlásil archeologům, kteří poklad vyzvedli. Po čtyřech letech už mají všechny mince podrobně popsány.

Poklad mincí ze 17. století, nalezený před čtyřmi lety ve Vysoké u JevíčkaVideo: Ludmila Žlábková, Novinky

Článek

Nalezeno bylo 12 zlatých a 7088 stříbrných mincí. Ovšem jméno člověka, který si tyto peníze ukryl, se už asi nikdy nedozvíme. Nejspíš šlo o bohatého obchodníka, jak naznačuje složení nálezu. A jeho charakter. Určitě prý nešlo o jednorázové ukrytí hotovosti, nýbrž cílené schovávání majetku po dobu několika desetiletí.

Foto: Ludmila Žlábková, Novinky

Numismatička Dagmar Grossmannová z Moravského zemského muzea v Brně ukazuje jednu z mincí

„Mohlo se jednat o majetek jedné osoby, popřípadě majetek rodinný uchovávaný přes generaci. Počátek střádání mincí je možno zasadit do období třicetileté války, naopak nejmladší jsou z roku 1671,“ upřesnila numismatička Dagmar Grossmannová z Moravského zemského muzea v Brně.

Trezor v přírodě

Více jak sedm tisíc kusů mincí bylo uloženo ve dvou keramických nádobách, ukrytých v místě mírné terénní vlny, severně od dnešní obce.

„Výkopy pro nádoby s pokladem byly zahloubené pouze asi čtyřicet centimetrů pod povrchem. U větší nádoby se nacházely ploché kameny a u menší byly kameny pod ní, stála na nich,“ popsal nálezovou situaci René Klimeš, ředitel Regionálního muzea v Litomyšli, které získalo poklad do svých sbírek.

Foto: Ludmila Žlábková, Novinky

Poklad mincí je pečlivě popsán v katalogu, který připravili Dagmar Grossmannová a archeoložka Jana Němcová

Nejčastěji zastoupeným platidlem je trojkrejcar, jichž tu jsou tisíce. V 17. století šlo o nejoblíbenější minci na placení. Naopak nedostatek byl zlatých a velkých tolarových ražeb, které se používaly zejména pro splácení dluhů v zahraničí.

„Majitel se tam musel vracet. Byl to takový jeho trezor. Chtěl mít majetek v bezpečí, na místě, které znal a měl označené,“ poznamenala Grossmannová.

„Zlaté mince se našly jen v okolí menší nádoby, která původně zřejmě obsahovala i pozlacený stříbrný prsten se dvěma kameny. Z historických map vyplývá, že prostor tehdy nebyl zastavěný a patřil zřejmě majiteli biskupického panství. V blízkosti se nacházely pouze polní cesty,“ dodala archeoložka Jana Němcová z litomyšlského muzea.

Čtyřicet krav

Přesná hodnota mincí v době jejich uložení nelze podle přesně vypočítat. „Sedmnácté století je složité. Mince měly jinou hodnotu v době třicetileté války, jinou v šedesátých letech. Hrubým odhadem jde o hodnotu 425 zlatých, což by odpovídá stádu čtyřiceti krav,“ uvedla Grossmannová.

Foto: Ludmila Žlábková, Novinky

Část mincí z pokladu z Vysoké u Jevíčka

„Kulturně historická hodnota ale přesahuje 14,1 milionu korun. Nálezci byla vyplacena odměna 560 tisíc,“ doplnil náměstek pardubického hejtmana Roman Línek (KDU-ČSL a ocenil chování tohoto člověka. Na místě sám nekopal, ale povolal archeology.

Čtyři roky od nálezu pokladu, jehož vyzvednutí trvalo několik měsíců a zpočátku musela místo kvůli nebezpečí vyrabování hlídat i policie, jsou již všechny mince zaevidované a popsané. Litomyšlské a moravské zemské muzeum nyní vydaly souhrnný katalog Poklad z Vysoké u Jevíčka – největší známý mincovní depot ze 17. století.

Poklad z Vysoké u Jevíčka

– V pokladu bylo 12 zlatých a 7088 stříbrných mincí. Ze zlatých mincí se dochovaly zahraniční dukátové ražby: osm dukátů ze Spojených nizozemských provincií; dva dukáty z německých zemí (Sasko, Norimberk); dukát z polského města Gdaňsk a italské zecchino z Benátek. Z obchodních mincí, kromě zlatých mincí, zde bylo i 48 stříbrných tolarových mincí (ražby z Čech, Benátek, Milána, Saska, Nizozemí, Sedmihradska, Salcburského arcibiskupství a švýcarského města Sankt Gallen).

– V největším počtu se v pokladu nacházejí vládní mince panovníků Ferdinanda II. (1619–1637), Ferdinanda III. (1637–1657) a Leopolda I. (1657–1705).

– Nejstaršími mincemi jsou polské půlgroše Vladislava II. Jagella (1386–1434) a Kazimíra IV. Jagellonského (1447–1492); z českých mincí patří k nejstarším mincím v depotu pražské groše Vladislava II. Jagellonského (1471–1526) a Ferdinanda I. (1526–1564).

- Nejmladšími mincemi jsou drobné krejcary Leopolda I. z roku 1671 z mincovny ve Vratislavi.

- Nejvzácnější mincí v depotu je 1/2tolar (gulden) z roku 1628 sedmihradského knížete Gabriela Bethlena, vyražený v mincovně v Košicích.

Související témata:

Výběr článků

Načítám