Článek
Nalezeno bylo 12 zlatých a 7088 stříbrných mincí. Ovšem jméno člověka, který si tyto peníze ukryl, se už asi nikdy nedozvíme. Nejspíš šlo o bohatého obchodníka, jak naznačuje složení nálezu. A jeho charakter. Určitě prý nešlo o jednorázové ukrytí hotovosti, nýbrž cílené schovávání majetku po dobu několika desetiletí.

Numismatička Dagmar Grossmannová z Moravského zemského muzea v Brně ukazuje jednu z mincí
„Mohlo se jednat o majetek jedné osoby, popřípadě majetek rodinný uchovávaný přes generaci. Počátek střádání mincí je možno zasadit do období třicetileté války, naopak nejmladší jsou z roku 1671,“ upřesnila numismatička Dagmar Grossmannová z Moravského zemského muzea v Brně.
Trezor v přírodě
Více jak sedm tisíc kusů mincí bylo uloženo ve dvou keramických nádobách, ukrytých v místě mírné terénní vlny, severně od dnešní obce.
„Výkopy pro nádoby s pokladem byly zahloubené pouze asi čtyřicet centimetrů pod povrchem. U větší nádoby se nacházely ploché kameny a u menší byly kameny pod ní, stála na nich,“ popsal nálezovou situaci René Klimeš, ředitel Regionálního muzea v Litomyšli, které získalo poklad do svých sbírek.

Poklad mincí je pečlivě popsán v katalogu, který připravili Dagmar Grossmannová a archeoložka Jana Němcová
Nejčastěji zastoupeným platidlem je trojkrejcar, jichž tu jsou tisíce. V 17. století šlo o nejoblíbenější minci na placení. Naopak nedostatek byl zlatých a velkých tolarových ražeb, které se používaly zejména pro splácení dluhů v zahraničí.
„Majitel se tam musel vracet. Byl to takový jeho trezor. Chtěl mít majetek v bezpečí, na místě, které znal a měl označené,“ poznamenala Grossmannová.
„Zlaté mince se našly jen v okolí menší nádoby, která původně zřejmě obsahovala i pozlacený stříbrný prsten se dvěma kameny. Z historických map vyplývá, že prostor tehdy nebyl zastavěný a patřil zřejmě majiteli biskupického panství. V blízkosti se nacházely pouze polní cesty,“ dodala archeoložka Jana Němcová z litomyšlského muzea.
Čtyřicet krav
Přesná hodnota mincí v době jejich uložení nelze podle přesně vypočítat. „Sedmnácté století je složité. Mince měly jinou hodnotu v době třicetileté války, jinou v šedesátých letech. Hrubým odhadem jde o hodnotu 425 zlatých, což by odpovídá stádu čtyřiceti krav,“ uvedla Grossmannová.

Část mincí z pokladu z Vysoké u Jevíčka
„Kulturně historická hodnota ale přesahuje 14,1 milionu korun. Nálezci byla vyplacena odměna 560 tisíc,“ doplnil náměstek pardubického hejtmana Roman Línek (KDU-ČSL a ocenil chování tohoto člověka. Na místě sám nekopal, ale povolal archeology.
Čtyři roky od nálezu pokladu, jehož vyzvednutí trvalo několik měsíců a zpočátku musela místo kvůli nebezpečí vyrabování hlídat i policie, jsou již všechny mince zaevidované a popsané. Litomyšlské a moravské zemské muzeum nyní vydaly souhrnný katalog Poklad z Vysoké u Jevíčka – největší známý mincovní depot ze 17. století.
Poklad z Vysoké u Jevíčka
– V pokladu bylo 12 zlatých a 7088 stříbrných mincí. Ze zlatých mincí se dochovaly zahraniční dukátové ražby: osm dukátů ze Spojených nizozemských provincií; dva dukáty z německých zemí (Sasko, Norimberk); dukát z polského města Gdaňsk a italské zecchino z Benátek. Z obchodních mincí, kromě zlatých mincí, zde bylo i 48 stříbrných tolarových mincí (ražby z Čech, Benátek, Milána, Saska, Nizozemí, Sedmihradska, Salcburského arcibiskupství a švýcarského města Sankt Gallen).
– V největším počtu se v pokladu nacházejí vládní mince panovníků Ferdinanda II. (1619–1637), Ferdinanda III. (1637–1657) a Leopolda I. (1657–1705).
– Nejstaršími mincemi jsou polské půlgroše Vladislava II. Jagella (1386–1434) a Kazimíra IV. Jagellonského (1447–1492); z českých mincí patří k nejstarším mincím v depotu pražské groše Vladislava II. Jagellonského (1471–1526) a Ferdinanda I. (1526–1564).
- Nejmladšími mincemi jsou drobné krejcary Leopolda I. z roku 1671 z mincovny ve Vratislavi.
- Nejvzácnější mincí v depotu je 1/2tolar (gulden) z roku 1628 sedmihradského knížete Gabriela Bethlena, vyražený v mincovně v Košicích.