Pojišťovna farmářce za milionovou škodu poslala pakatel. Otočila ze dne na den až pod hrozbou zveřejnění

Jana Marcolová už několik desetiletí provozuje hospodářství v Bohumíně-Pudlově. Od povodně v roce 1997 pojišťovny odmítaly její budovy pojistit, to se ale změnilo v roce 2012, kdy s farmářkou uzavřela smlouvu pojišťovna Allianz. To ale bylo vykoupeno vysokou cenou pojistky. Na to byla paní Jana ochotna přistoupit s vědomím, že v případě povodní ji pojišťovna nenechá ve štychu.

„Platila jsem dvanáct let hodně vysoké částky, po poslední valorizaci to dělalo 43 tisíc korun ročně, z toho téměř dvě třetiny kalkulace tvořilo riziko povodní. Jen za toto riziko jsem odvedla pojišťovně za celou dobu 320 tisíc korun,“ řekla Marcolová.

„Takže celou dobu žiju v přesvědčení, že pojistka se vztahuje na všechny nemovitosti, a když v září přišla velká voda a poničila úrodu, pastviny i budovy, měla jsem za to, že mi pojišťovna zaplatí aspoň nejhorší škody. Pak ale přišel šok, když mi sdělili, že zaplatí jen 73 tisíc za jednu budovu a že na ostatní budovy se pojištění nevztahuje. Odvolávala jsem se, ale marně,“ řekla.

Pojišťovna ženě opakovaně tvrdila, že smlouva se nevztahuje na dvacetiletou vodu, ale jen na povodeň s delší periodicitou. „Informace o výluce vztahující se na území s periodicitou povodní 20 let a nižší je uvedena v pojistných podmínkách,“ stála pojišťovna ve svém závěru ještě na konci prosince.

Podle advokáta Tomáše Chlebíka, kterého si farmářka najala, nelze s takovým postojem souhlasit. „Čítankovým způsobem se zde opakuje chování pojišťovny v okamžiku nástupu pojistné události, které je diametrálně odlišné od období klidu po uzavření pojistné smlouvy právě do nástupu oné pojistné události. V mezidobí klidu se pojišťovna chová vždy přátelsky a pojistnou smlouvu na samém začátku uzavře tak, aby byl vytvořen obraz, ve kterém poskytla krytí rizik v co nejvyšší míře, což se ovšem v situaci, kdy stoupne voda, radikálně mění,“ uvedl advokát.

Podle něj pojišťovna smlouvu uzavřela s plným vědomím, že se pojištěné nemovitosti nacházejí v povodňové zóně B s rizikovou zónou 3, takže je naprosto nepřípustné, aby dnes konstatovala, že se většina areálu nachází v záplavovém území. „Tyto skutečnosti pojišťovna nezjistila nyní, ale byly jí velmi dobře známy před uzavřením pojistné smlouvy,“ dodal advokát.

Pojišťovna Allianz nakonec svůj postoj pod tlakem zcela přehodnotila. Den poté, co Novinky před týdnem položily několik otázek s tím, že se klientka cítí být podvedena, kontaktovala pojišťovna Janu Marcolovou s informací, že peníze jí nakonec vyplatí. Během další hodiny do redakce přišlo vyjádření tiskové mluvčí, ve kterém pojišťovna chybu uznává. Ve zmiňovaném případě sice došlo ke změně v povodňových mapách, ovšem to, co bylo sjednáno ve smlouvě, nelze bez souhlasu klienta měnit.

„Pokud pojistitel v nabídce potvrdil, že se místo pojištění nachází v zóně, kde je povodeň pojistitelná, platí tento stav po celou dobu trvání smlouvy. Bez souhlasu klienta není možné rozsah pojištění v dané smlouvě jednostranně změnit. Jestliže k tomu v konkrétním případě došlo, nebyl to správný postup a jednalo se o lidské pochybení, které nás velmi mrzí,“ sdělila Novinkám mluvčí pojišťovny Allianz Marie Petrovová.

Nakonec Marcolové během dalších několika dnů přišlo nové vyúčtování, ve kterém pojišťovna oznamuje, že jí vyplatí částku v celkové výši přes milion korun. Farmářka na to reagovala tak, že cítí určité zadostiučinění, přesto zcela spokojená není. Škodu totiž podle ní pojišťovna nevypočítala za všechny nemovitosti, nýbrž pouze za ty, které stihl likvidátor loni v září prohlédnout. Nikoliv škody, které byly hlášeny dodatečně.

„Takže jsem teď pojišťovnu vyzvala, aby dodatečně vyčíslila plnění i za tyto nemovitosti,“ dodala Marcolová, která nyní zvažuje, že smlouvu s pojišťovnou vypoví. Jednou z posledních kapek je pro ni nová kalkulace pojistného, podle které se jí má roční pojistné od března zvednout asi o víc než třetinu na bezmála 60 tisíc ročně. „Tak vysokou roční částku už pravděpodobně platit nebudu,“ řekla.