Článek
Následný pohřeb by se měl odehrát už jen v rodinném kruhu na zámku Orlík nad Vltavou. Zde by měl být Schwarzenberg údajně podle svého přání pochován v rodinné hrobce, která je v areálu zámeckého parku.
„Arcibiskupství pražské vstoupilo do kontaktu s rodinou zesnulého Karla Schwarzenberga, nyní je vše na rozhodnutí pozůstalých,“ řekl Právu mluvčí arcibiskupství Jiří Prinz.
Otázkou je, jestli se na rozloučení bude nějakým způsobem podílet vláda a jestli vypraví pohřeb se státními poctami. „Úřad vlády je v kontaktu s rodinou Karla Schwarzenberga a vše závisí na jejich rozhodnutí,“ řekl Právu mluvčí vlády Václav Smolka.
Kdyby na pohřeb se státními poctami rodina kývla, tak by rakev s ostatky byla zahalená do české vlajky, do katedrály by ji doprovázela čestná stráž, vláda by v den pohřbu vyhlásila minutu ticha a na státních institucích by byly staženy vlajky na půl žerdi.
Se Schwarzenbergem se začali loučit lidi v Česku už v neděli, kdy na řadě míst za zesnulého poslance, senátora a ministra zahraničí zapalovali svíčky.
Kalousek o Schwarzenbergovi: Měl rád lidi a bylo to znát
V pondělí Sněmovna a také ministerstvo zahraniční zpřístupnily kondolenční knihy. „Karlu Schwarzenbergovi vděčíme za jeho oddanost demokratickým hodnotám a neúnavné úsilí pro dobro naší země,“ uvedla sněmovní kancelář. Sněmovní kondolenční kniha se nachází v místnosti hned za vchodem do budovy dolní komory s adresou Malostranské náměstí 7. Lidé, kteří budou chtít knihu podepsat, tak nemusí procházet bezpečnostní kontrolou. Poslanci by měli v úterý uctít Schwarzenbergovu památku na začátku schůze minutou ticha. Senát vyvěsil u vchodů smuteční tabule.
Podle mluvčího ministerstva zahraničí Daniela Drakea přišlo v pondělí kondolenční listinu podepsat asi 40 lidí. „Mezi nimi papežský nuncius, rakouský a ukrajinský chargé d'affaires, britský velvyslanec, velvyslankyně Izraele, velvyslanci Japonska, Koreje, Portugalska, Indie a mnozí další,“ uvedl Drake.
Kníže, který sloužil, navíc vtipně, do poslední chvíle
Firmy, lesy a zámky až za sedm miliard
Schwarzenberg má s manželkou Theresou dvě děti. Jana Schwarzenberga, který se stará o rozsáhlé majetky, a dceru Annu Carolinu Morganovou, která má s britským scénáristou Peterem Morganem pět dětí. Manželka Therese má ještě jednoho nemanželského syna Karla Philippa Prinzhoma, jehož otcem je rakouský politik a průmyslník Thomas Prinzhorn.
Rodina Schwarzenbergů patří mezi stovku nejbohatších rodin v Rakousku. Podle časopisu Trend vlastnila v roce 2017 majetek v hodnotě 280 milionů eur, což je asi sedm miliard korun. Ve Štýrsku a Salcbursku vlastní skoro 19 tisíc hektarů půdy, hlavně lesů a také lesnické podniky. V Česku Schwarzenbergům patří více než 10 tisíc hektarů lesů, 362 hektarů rybníků, 454 hektarů polí, 469 hektarů luk a pastvin a 243 hektarů ostatní plochy. V Rakousku, Německu a Česku mají 21 zámků a hradů. V Česku je to hlavně hrad Orlík nebo zámek v Čimelících. Na obou Schwarzenberg jako malý kluk za války a před vynuceným odchodem v roce 1948 vyrůstal. Dále mají činžovní dům v Voršilské ulici v Praze nebo zámeček Dřevíč, který ale Schwarzenberg koupil až po roce 1989 a kde většinu času pobýval. Ve Vídni rodině patří Schwarzenberský palác, kde je dnes luxusní hotel, dále ve Štýrsku vlastní hrad Murau.
Památník v Letech se otevře už v únoru, sazenice stromů dodali Schwarzenbergovi
V bavorských Středních Francích nedaleko města Scheinfeld stojí zámek Schwarzenberg, který rodině také patří. Tento zámek Schwarzenberg poskytl v 80. letech minulého století čs. disidentům pro vytvoření dokumentačního střediska exilové a samizdatové literatury.
Veškerý majetek Schwarzenbergů je vložen do knížecího rodinného fondu, který má sídlo v lichtenštejnském Vaduzu.
Rod Schwarzenbergů patřil před rokem 1918 k nejbohatším v celé Evropě, vlastnil okolo 200 tisíc hektarů půdy. Většina patřila hlubocko-krumlovské větvi. Menší část majetku měla v držení větev orlická, do které patří zesnulý Karel Schwarzenberg.
Hlubocko-krumlovské větvi veškerý majetek vyvlastnil pomocí speciálního zákona Lex Schwarzenberg čs. stát už v roce 1947. Proto se na tento majetek nevztahují restituční zákony. Majetek orlické větve znárodnili až komunisté, proto mohl Karel Schwarzenberg o jeho vydání po roce 1989 požádat.