Pohlednou Marii ovládl vztek. Od kriminálu za stalking ji dělila jedna poslaná zpráva

Pomáhá jí terapie na zvládání vzteku u neziskovky Tvá volba v Českých Budějovicích. Problémy má hlavně v osobních vztazích.

„On mě vyloženě provokoval, když si nevyzvedával naši malou dceru nebo neplatil alimenty a podobně. Já se ptala, kde seš a proč jsi nepřijel a podobně. Posílala jsem mu e-maily, protože si zablokoval mobil. Bylo jich asi osm set,“ vysvětlovala Novinkám Marie. V některých zprávách už svého bývalého partnera urážela. „Všechno se stupňovalo,“ připouští Marie.

Kvůli zprávám musela přečkat noc i v cele předběžného zadržení. „To byla obrovsky potupná chvíle, když jsem se musela svléci do naha a dát jim i podprsenku, prý abych se neoběsila. A pak mi navlékli ten jejich mundúr. Uvědomila jsem si, že do kriminálu nechci,“ popisovala Marie.

Známí, ale i soud jí dávali jednoduchou radu: „Přestaňte mu psát.“ Marie v sobě ale dusila vztek, který ji hnal k dalším zprávám. „Chtěla jsem mu to všechno říct. Těch myšlenek bylo více,“ vysvětluje s tím, že neudržela v mnoha situacích nervy na uzdě. Ovládal ji vztek a vyjížděla i na úřednice z OSPODu. „Nikdo mi nevěřil a pak jsem vybouchla. Ničeho jsem se nedomohla,“ posteskla si.

Pomohla jí až nařízená terapie u neziskovky Tvá volba, kde se jí ujal terapeut a ředitel Ondřej Čech. Začala v únoru letošního roku. „To už jsem věděla, že ještě jednou napíšu a půjdu sedět. Ze začátku jsem vyskakovala i na pana Čecha a hned jsem ho taky zablokovala. No úplně stejně jako s těma chlapama ve vztazích,“ zmínila začátky terapie žena.

Prý až díky terapiím zaměřeným na zvládání vzteku dokázala definovat, jaké emoce ji ovládají. Zprávy teď píše Marie v krizových situacích svému terapeutovi, aby napáchala co nejmenší škody. „Řekl jsem jí, že to nebudu celé číst, ale občas jí odepíšu, aby měla odezvu,“ vysvětluje Čech. Ostatně, i kdyby chtěl na Marii reagovat, neměl by šanci. Marie je psavec. Píše opravdu rychle a během krátké chvíle dokáže do chatu napsat sloh.

Čech vysvětlil, že Marie rovněž trpí syndromem ADHD a v současné době se stará o svou malou dceru, která má také lehkou mozkovou dysfunkci. „Na začátku bylo opravdu těžké získat její důvěru. Dokonce i já jsem se v jednu chvíli neudržel a nejsem na to pyšný. Řekl jsem jí, že buď přijme, že je také násilná, nebo nemá v programu co dělat. Viděla vinu jenom ve svém okolí,“ zmínil Čech.

Marie reagovala okamžitou blokací telefonu, ale za čtrnáct dní se ozvala. „Uvědomila si, že to dělá pro sebe a pro své děti. Dneska už zvládne i vyřídit úřady, aniž by se tam hádala. Důležité je, že i úředníci jsou k ní vstřícní,“ dodal Čech.

Tvá volba pracuje s lidmi, kteří mají potíže s násilím a agresí ve vztazích, blízké rodině a svém okolí. Klientů přitom prudce přibývá. „Jen v letošním roce vstoupilo do programu sto klientů, což je opravdu hodně, a je to náročné i na terapeuty. Obracejí se na nás OSPODy, soudy, ale také chodí lidi sami,“ podotkl ředitel.

Podle něho je z poloviny vyhráno, když lidé přijdou ze své vůle. „Tím samozřejmě nemyslím, když dorazí muž, protože mu dala manželka poslední šanci,“ upozornil na některé z případů ředitel.

Stoupá i procento žen. Původně to bylo 19 procent a teď je to už 32 procent z celkového počtu klientů. „Nejedná se jen o násilí na partnerech, ale také na dětech. Klientka přijde například s tím, že se jí doma bojí vlastní děti. Dávají si před sebe ruce, když k nim přijde.“

Terapie je jednou za čtrnáct dní a trvá sedm měsíců i déle. „Někoho hned na začátku odradí, že terapie je zdlouhavá. Nedokážeme ale změnit navyklé chování člověka za jeho třicet let během krátké chvíle. Musí chtít sami a přiznat si, že mají problém,“ dodal Čech.