Podvodníci zneužívají jména neziskovek

Když se podvodníci objeví, často se zaštiťují jménem neziskových organizací.

„Máme zkušenost, kdy anonym zveřejnil na internetu číslo účtu, které se vydávalo za naši sbírku na pomoc Ukrajině. Naštěstí jsme to rychle zjistili a podnikli jsme kroky. Podali jsme i trestní oznámení, ale pachatel nebyl nijak stíhán,“ uvedla Patelisová.

Na platformě Znesnáze21 stačí k založení sbírky vyplnit formulář se jménem, účelem pomoci, přidat fotografii a něco málo o sobě sdělit. Po doplnění informací pracovníci platformy sbírku založí do několika hodin.

Pokud chce jednotlivec založit sbírku, musí se obrátit na nějaký subjekt, který ji zaštítí, tedy na právnickou osobu. „Lidé si mohou založit sbírku pod naší záštitou. Postaráme se jim o administrativu a následně s každým vše korigujeme,“ řekla Právu Patelisová.

Aby mohla právnická osoba sbírku pořádat, musí svůj záměr oznámit příslušnému krajskému úřadu a splňovat podmínku bezdlužnosti. Podvodníci však takové problémy neřeší, a proto je třeba dát si pozor na falešné sbírky.

Podle mluvčího Středočeského kraje Davida Šímy zaznamenal kraj loni jednu podvodnou sbírku, kterou řešil v přestupkovém řízení.

„Ve vykonávané agendě se spíše než s podvodnými sbírkami v praxi potýkáme s častou nutností pomoci právnickým osobám při odstraňování dílčích nedostatků, ať už při oznamování o záměru konat veřejnou sbírku, anebo následně při podávání průběžných a celkových vyúčtování,“ dodal.

Podvodníci se také rádi vydávají za neslyšící nebo vybírají peníze „pro asistenční psy“. Podle ředitelky organizace Helppes, která tyto psy cvičí, se o většině z falešných sbírek organizace nikdy nedozví.

„Když jsme se s tím setkali, zavolali jsme městskou policii, která si ale neuměla příliš s tímto podvodem poradit. Nevěděli, že pokud není kasička zapečetěná a opatřená razítkem příslušného obecního úřadu, jedná se o podvod. Je jasné, že když o zákonu neví ani policie, tak se v tom laická veřejnost vyznat nemůže vůbec,“ řekla Právu ředitelka organizace Helppes Zuzana Daušová.

Dodala, že asistenční psy nevidomým plně hradí stát, a tak není třeba na ně pořádat sbírky.

Podobnou zkušenost má také Člověk v tísni. Podle mluvčího Tomáše Urbana dochází k podvodům v individuálních případech.

„Volali nám třeba, že na Václavském náměstí v Praze někdo vybírá do kasičky jménem Člověka v tísni, což my neděláme. Ukázalo se, že šlo o místního podvodníka, a dost rychle pak odtamtud zmizel,“ řekl Právu.

Podle Urbana je možné, že s nástupem umělé inteligence přibudou podvody na internetu, kdy budou vznikat zkopírované weby nebo profily na sociálních sítích.

„Něco podobného se nám v minulosti stalo. Někdo zkopíroval části našeho webu, změnil jméno organizace a vybíral peníze na falešný účet. Dnes už se tomu dokážeme bránit,“ dodal Urban.

Koordinátorka Patelisová radí: „Doporučujeme lidem ověřovat si, odkud mají zdroj prosby o pomoc, a darovat nejlépe přímo přes platformy, a ne přes anonymní QR kódy, anonymní čísla účtu a podobně. Člověk na ulici by pak měl mít u sebe povolení k veřejné sbírce. Lidé by při darování neměli podléhat emocím a měli by se podívat na to, jestli je sbírka zaštítěná nějakou organizací nebo nadačním fondem.“