Článek
Pane europoslanče, v roce 2015 jste hlasoval proti přijetí trvalých migračních kvót. Letos jste byl naopak pro to, aby Evropská komise zahájila s Českou republikou řízení kvůli nerespektování kvót. Můžete to vysvětlit? Zdá se, že je to trochu v rozporu.
Pojďme uvést věci na pravou míru. Ne jen v roce 2015, ale kdykoliv se Evropský parlament zabýval touto otázkou, v níž ale nemá kompetence, protože ji rozhoduje Evropská rada složená z ministrů. Kdykoliv jsme o tom jednali, tak moje stanovisko bylo, je a bude vždy konzistentní a negativní.
Ale pokud se mě ptáte, jestli zastávám názor, že Evropská komise má zahájit správní řízení s kteroukoliv zemí, která nedodržuje rozhodnuté právní normy EU, a takových příkladů jsou desítky, stovky i tisíce, pak zastávám názor, že každé správní řízení, které je legitimní, tak má být otevřeno - bez ohledu na to, jestli se mi to líbí, nebo ne.
Proč by mělo být zahájeno s ČR?
Česká republika v tuto chvíli tu normu neplní. Správní řízení není šťastné, ale musí proběhnout, protože si o to Česká republika řekla. Souhlasím s tím, že to není řešení. Ale vnitropolitická motivace před volbami je ukázat, že jsme borci, že si to prostě s unií rozdáme, že nepřijmeme, nikdo nám nic nebude diktovat. A je tady nějaká reakce, která je legitimní.
Nic nebránilo České republice, aby přišla s konkrétním alternativním návrhem, který by skutečně přinesl nějaký efekt. Ale počínání českých představitelů, dotyčného ministra a bohužel i premiéra bylo velmi neobratné. Znovu říkám - kvóty vytržené z kontextu v této fázi nefungují, rozdělují unii a členské státy by měly tuto otázku řešit komplexněji, efektivněji.
Když říkáte, že kvóty nefungují, tak proč jste tedy byl pro to zahájení toho řízení? Není tedy lepší - i z vaší pozice to v Bruselu vysvětlit?
Znovu vám říkám, Evropský parlament v této věci nemá kompetence, nerozhoduje a nerozhodoval. Co se týká kvót - není pravda, zase se odvoláváte na jeden zdroj - na pana ministra Chovance, který říká, že nefungují. Ony fungují.
Vždyť vy sám jste teď řekl, že nefungují. To se neodvolávám na pana Chovance, to byla vaše slova.
Částečně nefungují, zjednodušuji pro účel rozhovoru, ale částečně fungují. Není pravda, že 100 procent lidí, kteří byli umístěni na základě kvóty, se někam posunuli. Unie v této věci nemá primární kompetence, ty mají členské státy. Neustále nadáváme a vyčítáme EU, ale problém, že zatím nejsme dostatečně efektivní, tak je problém, že členské státy se často nedokáží dohodnout.
Co by tedy teď ČR měla dělat? Měla by přijmout uprchlíky z té povinné kvóty?
V tuto chvíli by měl být pověřen nějaký člověk nebo tým pověřený k jednání s Evropskou komisí na řekněme téměř neformální bázi, při kterých by se osvětlily problémy. Vysvětlit tu situaci, které čelíme, kterou vidí naši odborníci, že jsme se do té díry sami do jisté míry vyhnali, nějaká sebereflexe, že máme před volbami a říci, my jsme připraveni přispět a posuzovat další žádosti, ale přijmeme jenom absolutně nerizikové lidi, bude to podle našich pravidel. Zároveň budeme chtít mít jistotu, že se budou integrovat, ale máme tady výhrady: nefunguje ochrana hranic a návratová politika. Důležité je ukázat jasnou vůli a říci: vy upusťte od dalšího kroku ve správním řízení.
Dostali jsme se do pozice, kde kopeme určitou jámu, ze které se těžko vylézá
Kolik uprchlíků by podle vás ČR měla nebo mohla přijmout?
To já vůbec nevím, nedovoluji si strkat nos do věcí, k nímž nemám informace. To přísluší ministerstvu vnitra. Pokud někdo prokáže, že všichni, co nám byli nabídnuti, představovali bezpečnostní riziko, tak jsem proti jejich přijetí. Jestli je to 10, 15, 30 nebo 250, nevím.
Hodně kritizujete ministra vnitra Chovance, ale nevytváří negativní náladu i šéf hnutí ANO Andrej Babiš? Ve svých posledních vyjádřeních ohledně uprchlíků dost přitvrdil.
Nevím, co vyvolává co, a kdo reaguje na koho, ale jestli zaznívají z jeho úst i ze strany dalších politiků poněkud zjednodušená, zkratkovitá a nevyvážená prohlášení, tak ano, a nejsou vyvážena konkrétními návrhy řešení. Možná mohl vytvářet i větší tlak. Z mého hlediska je to celá řada českých politiků a dostali jsme se do pozice, kde kopeme určitou jámu, ze které se těžko vylézá.
Teď mám pocit, že se mnohé přizpůsobuje předvolební situaci
V květnu jste rezignoval na post předsedy zahraničněpolitické komise hnutí ANO. Byl ten důvod otázky neshody s Andrejem Babišem v otázce migrace?
To nebyl ten důvod. Je pravda, že v uplynulých týdnech a měsících se naše názory ohledně EU rozcházely. Nejsem člen ANO a nejsem ve vedení ANO, tudíž můj názor má nesrovnatelně nižší váhu než názor předsedy hnutí. Ale v minulosti byl brán v potaz, byl o něj zájem, byl respektován, byť jsme se v řadě věcí neshodli. To názorové rozcházení bylo ve verbální rovině, ale teď mám pocit, že možná na můj vkus se mnohé přizpůsobuje předvolební situaci a o názory komise a moje názory nebyla poptávka. Pokud není poptávka, tak si řeknete, že u toho nebudete.
Čím to je? Je to tím, že ANO je hnutí jednoho muže, a kdo má jiný názor, nemá v tom hnutí prostor?
Teď vás možná překvapím. Musím dát panu Babišovi jeden kredit - je to člověk, který vždy mé názory vyslechl, částečně své korigoval nebo jsme se dohodli na kompromisech.
Nikdy jsem neměl ten problém, nikdy mi nebylo řečeno, že není zájem, nebo že to mám korigovat. Nakonec to bylo vždy věcné a konstruktivní a možná více, než by bylo možné v jiných politických stranách. Z vlastní zkušenosti vím, že si mohu dovolit říct vlastní názory.
A potom to dopadne tak, že po vašich názorech už nebude poptávka, jak jste před chvílí sám řekl.
To si myslím, že nebylo způsobeno tím, že jsem měl ty názory. Je pravda, abych byl férový - my jsme se střetli v té záležitosti, která se týkala jeho. (Telička Babiše kritizoval kvůli nahrávkám s bývalým novinářem MF Dnes Markem Přibilem - pozn. red.) A já vím, že nebylo pozitivně vlídně přijato, že jsem v určitý moment tyto názory řekl veřejně. Jestli se lišíme v některých otázkách ohledně migrační krize nebo v názoru na euro, nebo co se týká Evropské komise a pana Junckera, to je věc neříkám že nepodstatná, ale vedlejší.
Co je tedy důležitější?
Je tam stále otázka vztahu k médiím a vztahu hnutí ANO ke kandidatuře prezidenta Zemana, to je zcela zásadní věc, kdo se objeví na kandidátkách, s jakým programem.
Před čtyřmi lety jste byl jednou z hlavních tváří kampaně hnutí ANO, mohl byste jí být i dnes?
Já si to dost těžko dovedu představit. Pro důvody na obou stranách. Ale je pravda, že mě bude zajímat, tak jako u všech dalších politických stran, jaký bude jejich program. Jestli to bude v rovině zvýšíme vám platy na 40 tisíc, minimální mzdu a budeme chránit toto či ono - tedy čistě glosy pro volby, anebo předloží, a to je důležité, aby hnutí ANO předložilo program, na kterém může stavět dalších pět až deset let, kde budu vědět, jaké koncepční a systémové kroky ANO chce a s jakou strategií je bude realizovat, že je schopné říkat složité zprávy, že je schopné jít proti trendům ve veřejném mínění, zvrátit to pro dobro této země a další pozitivní vývoj.
Chápu, že v tuhle chvíli nedokážete říci, zda byste za hnutí ANO znovu kandidoval či ne?
To si myslím, že téměř dokážu říct. Myslím si, že se situace celkem vyvíjí a mám čím dál tím jasněji, co budu dělat za dva roky.
Co budete dělat?
Až přijde čas, tak se vyjádřím.
Přemýšlíte o založení vlastního politického subjektu?
Jakmile bude ten správný čas, kdy si myslím, že by bylo možné o tom zpravit, protože mám nějakou zodpovědnost vůči voličům, tak to řeknu.
Martin Stropnický by tím kandidátem na prezidenta mohl bezesporně být
Vidíte v hnutí ANO konkrétní osobnost, která by se mohla postavit Miloši Zemanovi? Je tou osobou například Martin Stropnický, o kterém se spekuluje?
Myslím, že v hnutí ANO jsou kvalitní osobnosti, které by se o ten post mohly ucházet. Je jasné, že pan prezident Zeman a především jeho okolí jsou schopni sklouznout k velmi nevybíravému způsobu politického boje, můžeme začít tweety jeho mluvčího až po některé jeho kroky a ten člověk na to musí být připravený. Neříkám, že má vést stejně nevybíravou kampaň a politický boj, ale musí si uvědomit, že musí být korektní, věcný, programově ukotvený a zároveň tvrdý, že to nebude selanka. A to je otázka na konkrétní lidi. Zmínila jste jedno jméno, Martin Stropnický by tím kandidátem mohl bezesporně být.
Co si myslím, že by ANO nemělo, a bylo by to smrtící v mnohém, podpořit kandidaturu Miloše Zemana. To by bylo kontraproduktivní. Hnutí ANO je klíčová politická síla v této společnosti a nejenže má právo, ale i povinnost postavit vlastního kandidáta, případně podpořit někoho z vlastních kandidátů.
Andrej Babiš se na to ale moc netváří, že by hnutí ANO mělo stavět vlastního kandidáta. S prezidentem Milošem Zemanem má takový pragmatický pakt, jestli to tak můžu nazvat. Co je podle vás tím důvodem?
To mohu jenom spekulovat. Několikrát jsem s ním na to téma hovořil, přesvědčoval jsem ho, ale nikdy jsme neřešili, co je důvodem řekněme nějakého nadstandardního vztahu. Ano, je vidět, že v té věci je zdrženlivý, přemýšlí, ta otázka je otevřená. Do chvíle, dokud mám pocit, že lze nějaký vliv uplatňovat, tak se o to budu pokoušet. Byl bych velmi rád, kdyby Andrej Babiš situaci vyhodnotil tak, jak říkám. Byl by to nesmírně pozitivní signál veřejnosti, byť by mohl zklamat dvě procenta voličů, kteří si stojí za Zemanem. Ale ta dvě procenta za to nestojí.
Chápu správně, že pokud by hnutí ANO podpořilo Miloše Zemana, tak byste se rozhodl, že už s hnutím nebudete spolupracovat.
Nerad bych, aby to vyznělo, že jsem v situaci, kdy si diktuji podmínky. V té pozici nejsem a ani v ní nechci být. Jen říkám, že některé otázky programové, a to je programová otázka, protože víme, co prezident Zeman prosazuje, tak v ten moment bych to viděl v rozporu minimálně s programem do evropských voleb, který já i moji kolegové realizujeme a v ten moment bych musel zaujmout stanovisko a s velkou pravděpodobností by to vyústilo v to, co jste řekla.