Podpora sociálně vyloučených lokalit není efektivní, stát tratí miliardy

Resort v uvedeném období podpořil 418 projektů, do nichž se zapojilo přes 23 tisíc osob.

„Na celkový stav v obcích, kde se takové lokality vyskytují, měly podpořené projekty zpravidla jen slabý vliv,“ konstatoval NKÚ, podle jehož zjištění se pouze necelou čtvrtinu (24 procent) zúčastněných osob podařilo trvaleji zapojit do pracovního trhu.

„Průměrné náklady na podporu jednoho účastníka projektu dosáhly 110 208 korun,“ spočítali kontroloři a dodali, že resort definoval účel dotace velmi obecně a nezajistil, aby byly podpořeny výlučně projekty, u nichž by bylo možné jasně změřit přínosy.

Ministerstvu vytkli i to, že nesledovalo, zda a jak podpora vedla k odstranění příčin sociálního vyloučení, nesledovalo ani, zda podpora přispěla k pracovnímu uplatnění osob s nízkou kvalifikací.

Resort tvrdí, že podpora, byť nepřinesla očekávaný efekt, byla přínosná, neboť „díky ní nedocházelo k prohlubování sociálního vyloučení“.

NKÚ konstatoval, že 1,8 miliardy korun z celkové částky bylo směrováno do projektů „koordinovaného přístupu k sociálně vyloučeným lokalitám“. K uplatnění na pracovním trhu to pomohlo necelé pětině (18 procentům) nezaměstnaných. U účastníků nad 54 let byla míra úspěšnosti pouze 10 procent a u některých podpořených projektů se nepodařilo zapojit žádného z účastníků.

Úřad zmínil trojici takovýchto projektů, na něž bylo vyplaceno 9,5 milionu korun. Jeden z projektů, konkrétně za 2,5 milionu korun, si dal za cíl umístit 110 osob na legálním trhu práce či minimálně zvýšit jejich šance na něm uspět.

„Podle zjištění NKÚ však nebyl šest měsíců od ukončení účasti v projektu zaměstnán žádný z celkem 58 účastníků projektu,“ konstatovali kontroloři.

Podle nich bylo 68 procent financí poskytnutých v rámci „koordinovaného přístupu“, využito na osobní náklady, jako jsou mzdy, a dalších 20 procent směřovalo na administrativu a režii projektů.

„Na přímou podporu cílové skupiny (např. mzdové příspěvky) byla určena přibližně tři procenta výdajů,“ upozornil NKÚ. Podle ministerstva však nebyla přímá podpora cílem těchto projektů, jednalo se podle něj pouze o doplňkovou část podporujícího procesu.

Kontrola konstatovala, že ze 104 zapojených obcí zůstalo nejvyšším stupněm sociálního vyloučení zatíženo 58 z nich.

„To mělo přímé dopady na výdaje státního rozpočtu. Jen do těchto 58 obcí vyplatilo ministerstvo práce v letech 2016 až 2023 ze státního rozpočtu 14,2 miliardy korun na příspěvky na živobytí a doplatky na bydlení,“ připomněl NKÚ důsledky sociálního vyloučení.