Podpora českých trumpovců navzdory protievropské rétorice neklesá

Americký ministr zahraničí Mark Rubio si minulý týden neudělal čas na šéfku evropské diplomacie Kaju Kallasovou, i když na jednání s ním už přicestovala do Spojených států, naprostým fiaskem pak byla návštěva ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v pátek 28. února. Místo jednání o míru ho Trump z Bílého domu vyhodil a později dokonce pozastavil vojenskou pomoc napadenému státu. Iniciativy se mezitím chopil britský premiér Keir Starmer, jenž na neděli 2. března do Londýna svolal schůzku evropských lídrů a šéfa NATO.

Čeští politici, kteří se dříve rádi jménem republikána Donalda Trumpa oháněli, však ze svých pozic vycouvat nechtějí, i když se ze současného šéfa Bílého domu postupně stává politik, jenž jde zcela proti evropským zájmům a chce zavádět například také 25procentní clo na dovoz zboží z Evropské unie.

Například u hnutí ANO bývala inspirace Donaldem Trumpem nepopiratelná nejen díky červeným předvolebním kšiltovkám. „Je to úžasné, je to gigantické vítezství a velké překvapení… Mám obrovskou radost,“ uvedl předseda ANO Andrej Babiš na české CNN bezprostředně po Trumpově znovuzvolení do Bílého domu a svou pozici zatím neopouští.

„Donald Trump do toho vletěl jako uragán, všichni politici by si z něj měli vzít příklad, jak rychle plní to, co sliboval lidem před volbami. Má Ameriku na prvním místě a my zase máme Česko a české občany na prvním místě,“ tvrdil v pátek pro Novinky Babiš v hodnocení více než měsíčního Trumpova vládnutí.

„My třeba máme jiný názor na zbrojení a dvě procenta HDP jsou pro nás dostačující. O pětadvacetiprocentních clech už Trump mluvil před volbami. Evropa by to měla vnímat jako výzvu k jednání, ale musí něco dělat, a ne jen sedět v kancelářích a čekat, co se stane,“ varoval Babiš.

Podle něj je Trump obchodník, který čeká na pro něj výhodnou nabídku. „Pak na ni kývne. Na druhé straně stolu ale musí sedět také obchodník, který dá nabídku, ze které bude profitovat Evropa,“ podotkl předseda ANO.

„My nejsme ti, kteří adorují Donalda Trumpa. My se postavili za jeho volbu proto, že jsme přesvědčeni, že to je výrazně lepší volba než progresivisté, kteří by to tu přivedli zu grunt,“ uvedl nedávno pro Novinky druhý muž ANO a jeden z možných kandidátů na premiéra Karel Havlíček.

To, že hnutí ANO před čtyřmi lety okopírovalo červené kšiltovky, tedy symbol Trumpovy kampaně, bylo podle Havlíčka nikoliv projevem politického souznění, ale čistě marketingovou záležitostí. „Červená čepice neznamená, že se ztotožňujeme s Trumpem. Někdo dává trička, jiný zase čepice,“ poznamenal Havlíček.

Zrovna hnutí ANO je podle odborníka ve složité pozici. „Zhruba polovina jeho příznivců má Trumpa v oblibě, ta druhá nikoli,“ říká expert na politický marketing Karel Komínek. To se však může podle situace měnit a podpora vládce z Bílého domu může i v Česku vzrůst.

„K tomu může například dojít, pokud by Donald Trump dosáhl nějakého překvapivého vítězství, které bychom nečekali. Pak by se k němu více lidí zase začalo hlásit,“ dodává odborník.

K těm, kdo protrumpovské pozice neopouštějí, patří také předseda SPD Tomio Okamura. Ani on neskrýval radost z jeho zvolení, když loni 6. listopadu pro ČTK uvedl, že se za vlády Joea Bidena zvýšilo riziko celosvětového konfliktu.

„Jsem velmi rád, že Donald Trump plní slib a začal s jednáními o ukončení války na Ukrajině. My chceme mír mimo jiné i proto, že se ukrajinští uprchlíci vrátí zpátky domů a že zlevní energie,“ upřesnil 28. února Okamura.

Vůči Trumpovu označení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského diktátorem však má předseda SPD výhrady. „Zelenskyj byl zvolen ve volbách, takže diktátor být nemůže, stejně jako ruský prezident Vladimir Putin, na jehož zvolení dohlíželi i mezinárodní pozorovatelé,“ dodal Okamura.

Podle mezinárodních pozorovatelů však byly volby v Rusku klasickou ukázkou nedemokratického divadla, které s regulérností nemělo nic společného. „Byla zavedena cenzura, v zemi panuje represe a část opozice je za mřížemi. Takže tyto volby jsou nesvobodné a nedemokratické od samotného začátku,“ komentoval znovuzvolení Putina loni v březnu podle ČTK například aktivista Grigorij Melkoňjanc, jenž byl v té době už půl roku ve vazbě za údajnou spolupráci s takzvaně nežádoucí organizací.

„Volby musí být demokratické, spravedlivé a soutěživé – a to se v Rusku nestalo. Byl to podvod od začátku do konce,“ zdůraznil v České televizi politický geograf z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Michael Romancov.

Ani připodobnění Zelenského k diktátorovi, na nějž americký prezident později zapomněl, neodradilo dalšího z českých trumpistů a dřívějšího dlouholetého europoslance Jana Zahradila (ODS), jenž vidí podobně jako Babiš příležitost i ve zmiňované snaze současné americké administrativy uvalit na evropské zboží pětadvacetiprocentní cla.

„Pokud jde o cla, tak je tu prostor k jednání a jejich snížení i na straně EU. Navíc je to impuls i pro nás, abychom neorientovali export jen na euroamerický trh, ale otevřeli si cesty třeba do Asie,“ vysvětluje Zahradil, jenž Trumpa chválí také za to, že zatřásl ztuhlým systémem doma i v zahraničí. „Už to bylo potřeba,“ upozorňuje bývalý europoslanec, který mimo jiné poukazuje na průzkum veřejného mínění, podle něhož se americký prezident v USA těší přízni tamních občanů.

Podle předsedy Motoristů sobě Petra Macinky může být návrat Donalda Trumpa do Bílého domu bolestivou zprávou nikoli pro celé Česko, ale jen pro dva jeho občany či případně pro jejich okolí.

„Myslím tím našeho prezidenta Petra Pavla, premiéra Petra Fialu a další vládní politiky, kteří nainvestovali příliš mnoho do podpory tábora, který v Americe drtivě prohrál, a naopak před volbami samotného Donalda Trumpa dehonestovali. Nyní má blízké vazby na novou americkou administrativu z České republiky pouze europoslanec Filip Turek,“ tvrdí Macinka.

Politolog Lukáš Valeš ze Západočeské univerzity však Macinkovi oponuje. „Pětadvacetiprocentní cla budou mít v případě schválení dopad na všechny v Evropě včetně skalních trumpistů, jako jsou premiéři Maďarska a Slovenska Viktor Orbán s Robertem Ficem,“ připomíná Valeš.

Také on však připouští, že na drastická cla zatím dojít nemusí a jejich přijetí mohou odvrátit jednání. Pokud by však byla opravdu zavedena, trumpistům by se to vysvětlovalo složitě.

„Těžko pak budete voličům říkat, že máte rádi Trumpa, když na vás uvalil cla. Nějaká forma vystřízlivění nejspíš přijde, jenže příznivci se Trumpa drží i z řady hodnotových důvodů, které patrně neopustí,“ dodává politolog.

Amerikanista Lukáš Klvaňa ale považuje podporu Donalda Trumpa za zcela problematickou už několik let. „Z evropského pohledu je absurdní. Trump nerozumí aliancím a systematicky podkopává NATO i Evropskou unii. V prvním volebním období ještě nevěděl, jak na to, a měl okolo sebe mnoho lidí, kteří mu v tom zabránili, ale dnes to už neplatí. On nyní reálně oslabuje Evropu,“ upozorňuje Klvaňa.