Hlavní obsah

Podkrkonošský potok domovem vzácných minoh a mihulí

Právo, Vladislav Prouza

Kocbeřský potok v Choustníkově Hradišti u Dvora Králové nad Labem popírá všechna laická klišé o průzračném vodním domově kriticky ohrožených živočichů. Potok s obvykle dohněda zabarvenou vodou přitom poskytuje ideální útočiště početné kolonii kriticky ohrožených mihulí potočních i dalším, na kvalitu vody citlivým živočichům, jako jsou vranky obecné, střevle potoční, pstruzi a raci.

Podkrkonošský potok je domovem mihulí Video: Vladislav Prouza, Právo

Článek

„Mihule je spolehlivým bioindikátorem výborné kvality vody. Jen tak někde nepřežije. Místo, kde žije, není chemicky znečištěné,“ potvrdil Bořek Drozd z laboratoře aplikované hydrobiologie Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Dno desetikilometrového toku s prameništěm v lese nad podkrkonošskou obcí opakovaně zanáší biologický odpad. Správce potoka Lesy ČR musejí potoční koryto pravidelně zbavovat tun hlavně posekané trávy. Bagr začal po čtyřech letech odstraňovat náplavy tento týden. Představa laiků o prostředí vhodném pro vzácné vodní živočichy ztratila při pohledu na lžíci rozvířenou hladinu potoka lesk.

Foto: Vladislav Prouza, Právo

Ekolog Aleš Svoboda při lovu choustníkohradišťských minoh a mihulí.

Nánosy na potočním dně přitom představují pro mihule nejideálnější životní prostor. Sedimenty zanesené koryto bohaté na kyslík obývají až tři roky mihulí larvy tzv. minohy.

„Minohy vylézají z bahna, aby během půl roku dospěly, na jaře se vytřely a záhy uhynuly,“ popsal vědec Drozd.  Riziko nastává při přesunu larev větších než dospělé mihule z kupy vybagrovaných nánosů zpět do potoka. Přesun mnohé minohy nepřežijí. „Jde o nutný složitý střet zájmů. Správce toku musí zabezpečit jeho průchodnost a bez sedimentů se minule nerozmnoží,“ upřesnil Drozd.

Firma najatá k přesunu vybrala ze sedimentů vybagrovaných z možná dvou set metrů potočního koryta skoro stovku minoh a dospělých mihulí. Řadu úhořovitých až dvacet centimetrů dlouhých rybek spolu s ostatními živočichy zprvu ekologové odlovili pomocí elektrického agregátu. „Nemyslím si, že by přesun byl pro mihule devastující,“ míní Aleš Svoboda ze společnosti Ekosfer.

Foto: Vladislav Prouza, Právo

Firma vybrala ze sedimentů vybagrovaných ze dna potoka desítky živočichů

Výskyt mihulí v Kocbeřském potoce přitom neuvádí snad žádná odborná publikace, ačkoliv pamětníci o nich mluví poslední půl století.  Překvapení neskrýval ani odborník na mihule Drozd. „Potoků, kde o nich není žádný záznam, je pořád v Česku dost,“ tvrdí Drozd. „Byly tady zřejmě pořád a všechno přežily,“ podotkl ekolog Svoboda.

„Lidi zvyklí na kohoutkovou vodu budou stále tvrdit, že potok je špinavý. Dnes nelze v obci zkolaudovat objekt bez čističky na kterou stavebníkům přispíváme. Zbytek domů se snažíme dotovanými čističkami dovybavit,“ konstatoval místostarosta Choustníkova Hradiště Jaroslav Hloušek.

Související témata:

Výběr článků

Načítám