Článek
Kolegium ministerstva ještě pod vedením Karly Šlechtové (za ANO) v červnu rozhodlo, že resort nevypíše soutěž o zakázku na systém, který dokáže simulovat reálný boj v poli, ale zadá ji přímo švédskému výrobci Saab. Podle informací Práva kolegium nebylo jednotné a ekonomický náměstek Pavel Beran souhlasné stanovisko nepřipojil.
Důvodem rozkolu bylo, že podobný systém by armádě mohl dodat státní podnik LOM Praha a jeho dceřiná firma VR Group. Ta pro armádu už skoro dvacet let dodává různé simulátory, např. na vrtulníky či bitevníky L-159.
| Co je systém živé simulace |
|---|
| Soubojový simulátor umožňuje vojákům zažít bojovou akci naživo, ale bez rizika. Vojáci střílejí slepou municí, která iniciuje laserový zářič připevněný na zbrani. Zároveň každý voják má na těle řadu připevněných senzorů, které paprsek zachytí a pošlou o tom informaci do počítačového centra, které celou bitvu řídí a vyhodnocuje. Laserové zářiče mohou vojáci připevnit na veškeré ruční zbraně, také na kulomety a minomety. Senzory si zase umístí všude po těle a systém dokáže rozeznat, zda byl voják zasažen do hlavy, nebo do prsou. Poté je vyřazen jako mrtvý. Při zásahu do končetin může voják např. bojovat omezeně dál nebo musí být ošetřen. |
Ředitel VR Group Milan Doležal s rozhodnutím ministerstva nesouhlasí. „Zatím to komentovat nechci,“ řekl Právu. Před rokem však v rozhovoru pro Právo uvedl, že se firma na výrobu bojového simulátoru již léta připravuje ve spolupráci s německou firmou Rheinmetall, se kterou má podepsanou smlouvu. Rheinmetall dodává svůj simulační systém německé armádě.
Podle informací Práva by podle smlouvy s německým výrobcem VR Group měla získat čtvrtinu z celého kontraktu a poté by stoprocentně pro armádu zajišťovala servis.
Ministerstvo rozhodnutí obhajuje tím, že před devíti lety pořídila bojový simulátor pro deset obrněnců Pandur a armáda chce systém nyní pouze rozšířit i pro pozemní vojsko. „Požadavkem armády je modernizace a rozšíření schopností stávajícího taktického bojového simulátoru, který armáda využívá od roku 2009 a jehož dodavatelem je společnost Saab,“ sdělil Právu mluvčí obrany Petr Sýkora.
Šlechtová: Byl to nesoulad náměstků
S firmou Saab nyní ministerstvo vyjednává, za jakých podmínek by několik stovek souprav dodala. Jeden simulátor by měl být pro jednu rotu čítající až 200 vojáků a druhý pro jednotku Vojenské policie.
Zakázku musí ještě schválit vláda. Armáda počítá s tím, že Saab začne dodávat v letech 2019 až 2020.
Proč ale obrana nevypsala výběrové řízení a nedala své vlastní firmě šanci, nechce ministerstvo komentovat. Také Šlechtová se vyhnula otázce, zda věděla o tom, že simulátor mohl dodat státní podnik. „Mohu pouze komentovat proces celé zakázky, kdy daného dodavatele si prosadil generální štáb společně se sekcí vyzbrojování,“ sdělila Právu.
Nákup od švédského výrobce by měl být také levnější
S přímým zadáním podle bývalé ministryně sice souhlasil odbor dohledu nad akvizicemi a Vojenské zpravodajství, avšak měl s ním potíž jen jeden z náměstků. „Nechala jsem prověřit nesoulad mezi dvěma náměstky, aby si vyjasnili postoje,“ dodala.
K tomu nakonec nedošlo. Podle Šlechtové přesto o zakázce rozhodli. „Pokud by na závěr zakázky kdokoliv vše zpochybňoval, ministerstvo by nemohlo nic nakupovat,“ podotkla Šlechtová.
Generální štáb zvolil nejjednodušší řešení a případné zapojení státního podniku neřešil. Podle mluvčí armády Vlastimily Cyprisové jim marketingový průzkum z roku 2017 ukázal, že bude snazší rozšířit schopnosti systému od Saabu. „V technické oblasti převažuje výhoda pokračovat v rozšíření stávajícího systému od firmy Saab nad skloubením systémů dvou různých dodavatelů,“ řekla Právu Cyprisová.
Dodala, že nákup od švédského výrobce by měl být také levnější, protože nebudou muset pořizovat nově blok řízení a komunikační systém, který mají u simulátorů pro pandury.
To je ale otázka. Zda by byl výhodnější systém Saabu, nebo Rheinmetallu a VR Group, by ukázalo až výběrové řízení, které ale ministerstvo obrany znemožnilo.