Článek
Na konci druhé světové války byl plynojem, který byl postaven v roce 1932, poškozen palbou německého děla. Granát proletěl pláštěm, udělal v něm díru a uvnitř explodoval.
V roce 1947 navštívila delegace britských vědců tehdejší Letecký výzkumný ústav v Letňanech, kde také vznikla myšlenka využít bývalého plynojemu jako podtlakového rezervoáru pro aerodynamický tunel. Roku 1949 byla díra v plášti opravena a následně proběhly zkoušky odolnosti koule vůči podtlaku.
Aerodynamický tunel
„Je to aerodynamický tunel s přerušovaným chodem. Funguje na principu, kdy máme podtlakovou nádobu, na niž je tunel napojen. Když se v nádobě vytvoří podtlak, dochází k nasátí atmosférického vzduchu skrz měřicí prostor do podtlakové nádoby. V tom měřicím prostoru potom dosahujeme až i nadzvukových rychlostí, které potřebujeme,“ řekl vedoucí skupiny Aerodynamika vysokých rychlostí Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu Tomáš Jelínek.
Podle něj se do měřicího prostoru posléze vkládají buď modely celých letadel, nebo jeho jednotlivé části, na kterých se změří rozložení tlaku, z něhož se spočítají síly, které na letadlo budou působit.
Měřící stanice se veřejnosti otevírá pouze dvakrát do roka.
Momentálně se zde testují sondy pro francouzskou firmu. „Jsou to například sondy pro měření celkového a statického tlaku na letadlech typu Airbus,“ prozradil Jelínek.
Libeňský plynojem o průměru 20 metrů a objemu 4188 m3 byl snýtován z plechů o tloušťce 14 mm a spočíval na osmi dvojitých ocelových nohách ukotvených do kruhového betonového základu. Při provozním přetlaku tří atmosfér mohl uskladňovat až 12567 m3 svítiplynu. Váží 270 tun.
Do měřicí stanice se veřejnost dostane pouze dvakrát do roka, a to v době festivalu Open House Praha, který proběhl minulý víkend, a pak během dní akce Dny evropského dědictví, které probíhají druhou v sobotu v září.