Článek
„Na přesun strojů a rubaniny z podzemí využíváme aktuálně nejúnosnější věžový jeřáb, který je v České republice nasazen, o maximální nosnosti čtyřicet tun. V rámci doplňkového geologického průzkumu budoucí trasy linky metra D, který se tady realizuje ve čtyřech lokalitách, je tento rozsah největší,“ řekl Novinkám vedoucí projektového týmu Radek Kozubík.
V momentálně nejhlubší šachtě v Praze pracují tunelové stroje jako tunelbagr o hmotnosti 34 tun, plošina, vrtací vůz nebo stroj na stříkání betonu.
Hřib se sbíječkou v ruce zahájil výstavbu metra D
„Již jsme zahájili ražbu levého dílčího výrubu, budoucího dvoukolejného tunelu, kde máme aktuálně vyražené necelé tři metry. Tunel v levé části, kterou aktuálně provádíme, je vysoký devět metrů a široký pět a půl metru. Práce jsme zahájili po Novém roce,“ dodal Kozubík. Rychlost ražby je závislá na geologických poměrech a osciluje mezi šedesáti centimetry a jedním metrem za den.
Dopravní podnik už vypsal veřejnou zakázku na první část linky metra, která zahrnuje přestupní stanici na Pankráci, novou stanici Olbrachtova a tunely mezi nimi. Využije se tunel ze stávajícího geologického průzkumu.
Trasa budoucí linky metra D by měla vést ze stanice Náměstí Míru do Depa Písnice, bude mít 10 stanic a dlouhá by měla být zhruba 10 kilometrů. Metro má být automatizované a bezobslužné, takže nebude potřebovat řidiče. Praha se tak přiblíží nejvyspělejším metropolím světa. Náklady by se měly pohybovat zhruba okolo 72 miliard korun. Podle současných plánů by mohli první cestující linku D využít na konci roku 2027.