Článek
„Dlouhodobé podfinancování vysokých škol a vědy má za následek nejen nedůstojné podhodnocení vysokoškolských pedagogů zvlášť v některých oborech, hlavním problémem je, že část oborů je tak silně podfinancována, že má jen omezenou šanci výrazněji uspět v tvrdém mezinárodním konkurenčním prostředí,“ uvedl Pavel. „Směřujeme tím k průměrnosti, nezřídka i k podprůměrnosti,“ řekl.
Podle hlavy státu však nestačí pouze poslat do systému více peněz, ale je potřeba vytvořit systém řízení a hodnocení kvality vzdělávání, aby stát peníze vynakládal efektivně. Prezident upozornil na to, že polovina studentů opouští školu před jejím dokončením a že chybí podpora sociálně slabším studentům. Česko tak má relativně nízký podíl lidí s ukončeným vysokoškolským vzděláním.
Vzdělávání v Česku by se také podle něj mělo změnit a zaměřit se na inovativní myšlení, flexibilitu, komunikaci a schopnost analyzovat a kriticky hodnotit informace.
Bek znovu oživuje téma zpoplatnění vysokoškolského studia
Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) připomněl, že vysokoškoláků je v ČR pořád málo. „Náš vysokoškolský systém především obsluhuje méně studentů, než kolik je potřeba, a v podílu vysokoškolsky vzdělaných obyvatel dnes proto zaostáváme nejen za vyspělými západními státy, ale i za našimi středoevropskými sousedy. To celé v situaci, kdy po 15 letech míří na vysoké školy populačně silnější ročníky,“ uvedl.
„Alespoň dvě školy mezi sto nejlepších“
Pozastavil se nad tím, že srovnávání v mezinárodních žebříčcích svádí k přehnaně kritickým soudům.
„Osobně jsem přesvědčen, že země naší velikosti a ekonomické vyspělosti, navíc s úctyhodně dlouhou tradicí univerzitního vzdělávání, by měla mít alespoň jednu či dvě elitní instituce, které se v tvrdé globální konkurenci prosadí mezi nezpochybnitelnou špičku, řekněme mezi sto nejlépe hodnocených univerzit světa,“ řekl Bek.
Zdůraznil ale, že vysoké školy musí také plnit i řadu dalších funkcí ve svých zemích a regionech, což se v ČR podle něj daří.
Dodal, že v následujících měsících bude prosazovat změny ve vysokoškolském zákoně, které by pozvedly kvalitu škol k evropským standardům. První návrhy chce předložit do konce června.
Dekrety si ve čtvrtek z rukou prezidenta převzalo 12 žen a 63 mužů, které na získání nejvyššího akademického titulu navrhly vědecké nebo umělecké rady příslušných vysokých škol. Návrhy dříve schválila vláda a jmenování podepsal prezident.
Sněmovna podpořila nová zákonná pravidla studia a hodnocení pro doktorandy