Článek
Nachází se asi 40 metrů pod povrchem, na němž je běžně využívaná silnice. Závrt je kruhovitá propadlina v poli. Sice nese honosné pojmenování po slavném vilémovickém rodákovi a československém hokejovém útočníkovi Františku Ševčíkovi (1942–2017), v podstatě jde ale o propadlinu, do níž se léta vyvážel odpad.
Dóm plný krápníků
Dóm zatím nemá jméno. Jde o prostoru 30 metrů širokou a stejně tak dlouhou, zdobenou krápníky. K tomu bylo objeveno zhruba 360 metrů chodeb. Jde o unikátní nález. V krasu již bylo popsáno 1130 jeskyní. S větším objevem se v něm již nepočítalo, protože je hodně probádán. Za velkými objevy proto míří jeskyňáři z něj do světa, například do Číny.
K odhalení bylo třeba zdolat i velmi těsná místa.
Závrt je kruhovitá jáma v krajině typická pro tzv. krasová území. Jde o oblasti s vápencovým podložím. Závrtem vtéká do podzemí voda z dešťů a z tání sněhu, vymývá ve vápenci chodby a tvoří z něj krápníky. Ševčíkův závrt sloužil po staletí jako odpadní jáma a první věcí, kterou jeskyňáři ze speleologické skupiny Myotis museli zvládnout, bylo prokutat se třímetrovou vrstvou všeho, co bylo do otvoru naházeno, a to od konzerv až po sklo.
Skupina Francouzů strávila 40 dní v jeskyni v úplné tmě. Experiment zkoumal lidské biorytmy
Aby se dostal tým do podzemí, musel spotřebovat tisíce patronek na odpalování skály. K dispozici měl i menší bagr. Čím víc pronikali jeskyňáři do podzemí, s tím větší vrstvou bahna se museli potýkat. Zkušeným speleologům z Moravského krasu vypomáhali jejich kolegové z Čech i Slovenska. Po úmorném prolézání chodbiček byl objeven koncem roku 2019 Vánoční dómek. Z toho sálku se pokračovalo dál. Došlo až na zaplavená místa.
Bádání bude pokračovat
„Otevřel se nám úplně nový svět. Spousta lákavých nadějných míst, kudy to zkoušet dál,“ uvádí k objevu jeden ze speleologů na internetových stránkách skupiny Myotis. Pro popsání nových prostor museli členové týmu vytěžit za úmorných podmínek velké množství bahna a nánosů. Některými místy se doslova plazili tunýlky, do nichž se obtížně vtěsná dospělý muž.
Vědci zjistili, proč naši předci malovali v jeskyních, kde není nic vidět
Práce rozhodně nekončí. Nově objevený systém není totiž probádaný zcela. Komín, začínající na poli na povrchu závrtem, by mohl mít dokonce až sto metrů. Tvoří jej různé postranní chodby. Na jeho dně bude pravděpodobně řečiště nebo odtoková chodba. Otázkou ale je, kam vlastně voda z této oblasti odtéká. Poslední podobný nález se podařil v roce 2019. Šlo o objev dómu v jeskyni Sonda pod jedničkou, který dostal jméno Výroční.