Pocit bezpečí je iluze, v podstatě už jsme ve válce, varovali čeští odborníci

„V dnešní době jsme tak trochu podobní těm lidem na palubě Titaniku, kdy pod čárou ponoru máme řadu děr, a na palubě se stále ještě tancuje, a stále se chceme přesvědčovat o tom, že – promiňte mi tu narážku – že ano, bude líp, místo toho, abychom si řekli, že pravděpodobně nebude líp,“ konstatoval na úvod konference náčelník Generálního štábu Petr Pavel.

„V dnešní době jsme tak trochu podobní těm lidem na palubě Titaniku, kdy pod čárou ponoru máme řadu děr, a na palubě se stále ještě tancuje, a stále se chceme přesvědčovat o tom, že – promiňte mi tu narážku – že ano, bude líp, místo toho, abychom si řekli, že pravděpodobně nebude líp,“ konstatoval na úvod konference náčelník Generálního štábu Petr Pavel.

Před pocitem falešného bezpečí varoval také historik a ředitel Ústavu světových dějin Filozofické fakulty Karlovy univerzity Martin Kovář, který na několika historických událostech demonstroval, jak často se společnost mylně domnívala, že žije v bezpečném světě, ale zakrátko se vše obrátilo o 180 stupňů.

„Pocit bezpečí je pouhopouhá iluze, den co den máme před očima přesvědčivé důkazy o tom, že žádné bezpečí neexistuje,“ poukázal na nedávné teroristické útoky v Paříži a v Kodani. I přes podobné důkazy podle něj nejsme ochotni vzdát se pocitu bezpečí.

Armádní odborníci varovali především před hrozbami nekonvenčního způsobu vedení boje, tedy takového, který nesplňuje charakteristiku tradičního střetu vojenských sil.

Například šéf Ředitelství speciálních sil ministerstva obrany Karel Řehka uvedl, že takové boje už nyní ohrožují společnost. „Není to jen o tom, že armáda napadne armádu, ale je to o informačním působení, kyberútocích, o působení na obyvatelstvo, působení na ekonomiku a podobně. A tyhle věci už v podstatě všechny dneska běží,“ řekl.

„Svým způsobem jsme už ve válce, ale neuvědomujeme si to, nebo si to nejsme schopni připustit,“ varoval Řehka.

Zástupce náčelníka Generálního štábu Jiří Baloun dodal, že mezi specifika v bezpečnostních rizicích dnešní doby patří kromě globalizace hrozeb a kybernetických útoků také vliv médií, která podle něj nejsou pouhými svědky bojů, ale stávají se jejich aktivními účastníky.

„Platí, že roste počet hrozeb, které čistě vojensky nelze uspokojivě eliminovat. Spektrum hrozeb je širší, ty staré vymizí a nové přibývají,“ komentoval nové trendy.

Zároveň se podle něj zvyšuje neurčitost, kdy se která hrozba stane realitou. „U hrozeb spojených s technologickým rozvojem, jako je například ohrožení z kyberprostoru, není otázkou, zda se to stane, ale kdy se to stane,“ varoval.

V České republice podle něj neexistuje vysoká míra nebezpečí, co se týče tradičního válečného konfliktu, stejně jako teroristických hrozeb. „Hrozba terorismu není v současné době v České republice na vysoké úrovni, ale to neznamená, že se i my nestaneme cílem,“ prohlásil.

Historik Martin Kovář doplnil, že evropským lídrům schází politická odvaha, a připomněl paralelu s obdobím před druhou světovou válkou, kdy se podle něj „taky dlouhodobě zbytečně vyjednávalo s Hitlerem“, až se mu postavil Winston Churchill. Vybídl také k tomu, aby se politické špičky nebály poukázat na věci, které společnosti škodí, přestože si na ně třeba zvykla.