Článek
Pražská ČSSD podporuje na předsedu Jana Hamáčka. Souhlasíte tedy i s jeho slovy, že by ČSSD měla zkusit jednat o vládě s hnutím ANO?
Myslím, že Jan Hamáček neříká, že by a priori měla ČSSD jednat, myslím, že se shodne s Milanem Chovancem, na rozdíl od jiných kandidátů, v tom, že odmítá účast na vládě trestně stíhané osoby. To je základní mantinel, který z toho sjezdu nejspíš zcela jasně vzejde. A pokud by hnutí ANO tento problém vyřešilo, tak je myslím jednat ochoten každý.
Z této podmínky tedy podle vás nový předseda ČSSD ustupovat nesmí?
Určitě. Jak jsem informován, Jan Hamáček navrhne i takové usnesení sjezdu. Má ho řada krajů, shodou okolností i Praha.
Proč podporujete Jana Hamáčka, a ne Milana Chovance?
Milan Chovanec dlouho odmítal kandidovat, on říkal, že přijímá spoluzodpovědnost za výsledek voleb z října. Dlouho o něm nebyla vedena ani žádná debata. Jan Hamáček se rozhodl začátkem ledna a jasně nám definoval, s jakými programovými a politickými cíli do té diskuse jde. Proto se krajská konference takto rozhodla.
Sjezd bude velmi živelný, každý delegát se bude rozhodovat sám za sebe
Ale to neznamená, že budou všichni delegáti krajů volit jednomyslně. Kandidátů na předsedu je mnoho, každý si bude moci vybrat. Volba bude jiná než v minulosti. Myslím, že sjezd tentokrát nebude o podpoře krajů. Bude velmi živelný, dynamický, každý delegát se bude rozhodovat sám za sebe.
V ČSSD se proslýchá, že řada delegátů chce volit Miroslava Krejčíka, bývalého šéfa vojenských zpravodajců. Umíte si představit, že by stranu vedl někdo, kdo dosud nefiguroval ve vysoké politice?
Umím si to představit, a dokonce si myslím, že si to situace velmi žádá. Ve vedení bude mnoho nových tváří, téměř všechny. Může uspět pan Krejčík, i když si myslím, že to bude spíš mezi Hamáčkem, Chovancem a Zimolou.
Ti jsou veřejnosti známí. Neměla ČSSD spíš najít někoho nového, kdo by stranu mohl restartovat?
Považuji tuto situaci za špatnou. Dlouze jsem o tom v listopadu a prosinci diskutoval s Bohuslavem Sobotkou a Milanem Chovancem a dalšími lidmi z krajů.
Stanovy jsou tak rigidní, že bez změny ke kandidatuře někoho mimo stranu nemohlo dojít
Představoval jsem si, že by měl kandidovat někdo z akademické, novinářské nebo diplomatické sféry. Bohužel ale stanovy jsou tak rigidní, že bez změny ke kandidatuře někoho mimo stranu - jako byl v ODS profesor Petr Fiala - nemohlo dojít.
Měl jste tip?
Já jsem si představoval jména jako ekonoma Pavla Mertlíka nebo diplomata Hynka Kmoníčka. Těch jmen byla řada.
Nepřimkl by se Kmoníček ČSSD blíž k prezidentu Zemanovi, kterému vedl zahraniční odbor?
I předtím pracoval jako diplomat. Já lidi neškatulkuji. Prostě jsme chtěli otevřít personální diskusi i lidem, kteří nejsou v politice tak dlouho. Ale bohužel se to nepodařilo.
Pražská ČSSD nominovala ze svých řad do vedení pouze šéfa Idealistů Radima Hejduka.
Podporuji ho, bude mít určitě širší podporu z více krajů napříč republikou. Ale nemyslím, že dostane výraznou podporu, protože není moc známý a nemá velké politické zkušenosti. Ale jsem rád, že kandiduje, a rád mu pomůžu.
Čím to je, že si Praha nenárokuje ve vedení širší zastoupení? V současném grémiu sedí dva Pražané - Michaela Marksová a Petr Dolínek.
Jsme si vědomi, že volební výsledek v Praze nebyl nikterak vysoký. Stejně jako ostatní kraje se potřebujeme soustředit sami na sebe. Jsem rád, že krajskou organizaci vede řada nových tváří, tam se nám proměna podařila. Čekají nás významné komunální volby v říjnu.
Před prezidentskými volbami jste kritizoval Miloše Zemana. Co říkáte pozvánce na sjezd?
Pro nás všechny bylo překvapením, když Milan Chovanec bez jakékoli diskuse Miloše Zemana pozval. Na druhou stranu Miloš Zeman byl předsedou ČSSD, a právě v Hradci Králové byl před 25 lety poprvé zvolen do jejího čela.
Zajímá mě spíš obsah jeho vystoupení, kam by podle něj měla ČSSD směřovat, a zda bude hovořit otevřeně ve prospěch či proti účasti ve vládě. Trochu se obávám, aby jeho vystoupení nezastínilo tu debatu, kterou musíme vést my a která asi bude bolestivá.
Stihnete něco jiného než volbu vedení?
Musíme, jinak by to bylo velmi špatné. Nutně potřebujeme nové vedení, které bude mít široký mandát buď k jednání o vládě, nebo k ukončení jednání, aby bylo jasné, jakou roli hrajeme. Potom bude sjezd pokračovat, já doufám, že třeba za měsíc nebo za šest týdnů, kdy budeme vědět, jak jednání o vládě skončila.
Musíme přijmout programové teze ke komunálním a senátním volbám. Strana musí změnit stanovy, což bude velmi obtížné, protože jsou velmi striktní i co do schvalování jejich změn.
Měla by ČSSD změnit program proti minulým čtyřem letům?
Často slyším, zvlášť od kritiků Bohuslava Sobotky, že musíme otočit kormidlo doleva a být radikálně levicoví. Problém je, že od těch lidí nikdy neslyšíte, co si pod tím představují. Ona to neví ani evropská soc. dem. Vadí mi, že jsou to jen proklamace a klišé. Myslím, že pokud má něco sjednotit názorové proudy, tak to může být program.
Pokud chtějí politici přinést něco nespokojeným frustrovaným voličům na venkově v severních a západních Čechách a na severní Moravě, tak by to měla být podpora infrastruktury, školství, aby tam lidé rádi žili a byli tam spokojení. Vyčítám Jaroslavu Foldynovi, když diskusi přenáší ve falešnou kritiku EU, mezinárodních právních závazků, klimatických závazků a dalších. Proudy se musí sjednotit, program nikdy nesmí zpochybňovat ukotvení ČR v mezinárodních strukturách.
Nenaběhla si k tomu ČSSD sama, když chce hlasovat pro zákon o obecném referendu? Neživíte tím téma vystupování ČR z EU?
ČSSD je zastánkyní referenda, ale od začátku je zřejmé, že se nesmí týkat mezinárodněprávního postavení ČR. Protože potom se z referenda stane marketingový nástroj vašich nepřátel. Představte si, že bychom hlasovali např. o uznání Palestiny. Vyvolat nestabilitu je strašně jednoduché.
Proč od voleb ČSSD jako opoziční strana nevytáhla ve Sněmovně žádné své téma?
Já o tom mluvil na ÚVV s řadou poslanců. Zaujali postoj, že dokud není vláda, tak není potřeba předkládat poslanecké návrhy zákonů. Já myslím, že je to chyba, ale už se postoj mění. Už si uvědomili, že po třech čtyřech měsících od voleb je potřeba začít argumentovat ve prospěch změn, bez ohledu na to, jestli je vláda nebo ne.