Počet tropických dnů v Česku roste

Stoupá i počet letních dnů, současně klesá množství mrazových a ledových dnů, kdy teploty klesnou a případně se drží pod bodem mrazu.

Vyplývá to ze Zprávy o životním prostředí ČR, kterou tento měsíc projednala vláda. Nejvýraznější trendy oteplování, kdy průměrná teplota stoupá dokonce o více než 0,45 stupně za dekádu, jsou podle ní v lednu, červenci, srpnu a prosinci.

„Nárůst teploty je důsledkem zvyšování koncentrace skleníkových plynů v atmosféře,“ řekl Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.

Předpokládá, že tento trend podle něj bude pokračovat minimálně několik příštích desetiletí, pokud nedojde k nějaké dramatické změně v klimatickém systému a emise dále porostou.

Dopad zvyšování teploty je podle něj různorodý. Jednak je to nárůst počtu tropických dnů, který je markantní zvláště v nížinách. „Máme daleko větší počet dnů s vysokou teplotou a řetězí se za sebou, což vede k jevu, kterému říkáme horké vlny,“ konstatoval Trnka.

Tyto vlny mohou mít těžké dopady na zranitelné skupiny obyvatelstva, ale stresují i faunu a chovná zvířata.

To zmiňuje i zpráva, podle níž má horké počasí v českých podmínkách ze všech projevů změny klimatu nejzávažnější potenciální zdravotní dopady.

„Horké vlny představují významnou zátěž pro lidský organismus, zejména pro osoby trpící kardiovaskulárními chorobami, osoby starší a osoby se zhoršenou schopností termoregulace,“ shrnují autoři zprávy.

Podle Trnky se výrazně změnil i charakter zimního období, což je viditelné třeba v nížinách, kde se už jen velmi zřídka lze setkat s dlouhotrvající sněhovou pokrývkou. „Takové zimy jsou spíše výjimkou, sníh se tam bez ledových a mrazových dnů neudrží,“ zmínil.

To, že se mění teploty, se pak bezprostředně projevuje i v nástupu fenologických fází, což jsou fáze vývoje rostlin, kdy se začínají vyvíjet jejich nadzemní části, třeba listy nebo pupence.

„Nastupují dříve. Například v lužním lese na jižní Moravě vidíme posun až o tři týdny, jaro začíná dříve. Na druhou stranu podzim začíná později,“ uvedl Trnka.

Vegetace pak potřebuje vodu delší dobu, přičemž se nezměnil úhrn srážek. Takže hospodaří se stejným množstvím vody po delší dobu.

„I sucho tak začíná v krajině dříve. V červenci a srpnu jsme ho v předchozích dobách většinou čekali, ale paradoxně nyní pozorujeme větší počet suchých dnů mezi dubnem a červnem, což souvisí s dřívějším začátkem vegetační doby,“ dodal.

Stoupání průměrné teploty lze přitom podle Trnky pozorovat například na zemědělství. „Vidíme změny v pěstovaných plodinách. Pěstujeme třeba slunečnici nebo kukuřici ve vyšších polohách, než jsme pěstovali v minulosti,“ zmínil. Uvažuje se podle něj i o pěstování sóji nebo tvrdé pšenice.

Změnilo se i pořadí produkčních oblastí. „Nejproduktivnější bývaly takzvané řepařské v oblasti Hané a v Polabí. Dnes nejvyšších výnosů dosahujeme spíše ve středních pahorkatinách, to znamená třeba na Českomoravské vrchovině,“ dodal Trnka.