Článek
„Není důvod se domnívat, že v ČR by tomu bylo jinak,“ řekl Právu Luboš Petruželka, přednosta Onkologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Že ve světě o tolik stoupnou nádorová onemocnění, zaznělo na největším onkologickém kongresu, který se začátkem června konal v USA. Zúčastnilo se ho 30 000 onkologů ze 100 zemí světa. Petruželka byl mezi nimi.
V ČR ročně nyní nově onemocní rakovinou zhruba 70 000 lidí a 28 000 osob na tuto nemoc zemře. Podle prognózy tato čísla mají stoupnout trojnásobně.
„Důvod zvýšení je v tom, že populace stárne a výskyt zhoubných nádorů je právě u ní nejčastější. Medicína dnes umí řadu nenádorových nemocí vyléčit, tím se stále více lidí dožívá vyššího věku a riziko rakoviny rychle stoupá,“ uvedl profesor.
Dalším důvodem jsou preventivní programy na vyhledávání onkologicky nemocných, kdy se podaří zachytit nádor v raném stadiu, kdy je ještě plně léčitelný. I to zvyšuje počty onkologicky nemocných, na druhé straně přispívá k tomu, že se na rakovinu umírá méně.
Důvod zvýšení je v tom, že populace stárne a výskyt zhoubných nádorů je právě u ní nejčastější.
Podle profesora Petruželky by politici měli na předpokládaný růst počtu onkologických onemocnění myslet a vytvořit v předstihu předpoklady – finanční i diagnostické – pro úspěšnou léčbu.
Jen cílená léčba
Na zmíněném kongresu byl přijat i koncept adresné péče o každého nemocného se zhoubným nádorem. Znamená, že pacient nejen dostane správnou léčbu ve správnou dobu, ale lékaři musejí individuálně přistupovat ke každému pacientovi, a to dokonce v každém stadiu nádorové choroby.
„Už před rozhodnutím léčby bychom měli mít tzv. molekulární nebo genetický popis nádoru a na jeho základě rozhodnout o léčbě. To se již částečně děje. Jde o vyšetření tzv. ras mutace, což je jedna porucha v genové sekvenci a ta pomůže k odhalení léků, které jsou pro pacienta neúčinné,“ řekl profesor.
Tato individualizace léčby by měla vést i k drastické redukci nákladů na léčbu. Výběr a zahájení léčby bez určení molekulárních biomarkrů nebude v budoucnu možné, a jak řekl profesor, povede k ukončení necíleného podávání cílené léčby.
Například bylo zjištěno, že u nemocných s nádorem tlustého střeva a konečníku, kde se vyskytuje uvedená genová porucha, je nyní používaná cílená molekulární léčba ve 40 % neúčinná.