Počet kyberútoků zvenčí se zvyšuje, říká šéf NAKIT Ďoubal

Setkáváte se v poslední době častěji s kyberútoky?

V souvislosti s válkou na Ukrajině se počet útoků zvenčí zvyšuje. Děje se to vůči všem státním institucím, ale do detailů zabíhat z bezpečnostních důvodů nechci.

Co se děje, když takový útok odhalíte?

Dohledový nástroj vyhodnocuje, co se v systémech děje, a pokud je tam nějaká anomálie, tak to zaznamená a upozorní nás. V ten moment nastupuje lidský faktor, který situaci vyhodnotí a předá k řešení. Na to máme nastavené procesy jak u nás, tak i společně se zákazníkem. Společně pak rozhodujeme o dalším postupu v řešení a přijímáme rozhodnutí. Extrémním opatřením je dočasné, ale úplné odpojení systému, který čelí útoku, aby to nezasáhlo ostatní systémy.

Obrana před kyberútoky je hlavní poslání agentury?

Jedna věc je zajištění bezpečnosti v rámci informačních systémů, čemuž se dává čím dál větší váha. Ke zvládání kyberútoků přispíváme velkou měrou, protože provozujeme dohledové centrum. Hlídáme, co se v systémech děje, a pokud přijde nějaký útok, tak se to většinou dozvíme jako první a řešíme to.

Provozujeme některé interní systémy ministerstva vnitra, stavíme aplikace, ale hlavní částí naší práce je provoz komunikační infrastruktury, páteřní sítě pro stát, na které ministerstva a další instituce provozují svoje aplikace. A provozujeme např. také vyhrazenou síť pro integrovaný záchranný systém.

V agentuře jste pracoval už před nástupem do vrcholné funkce, přesto – nevykoukli na vás nečekaní kostlivci?

Toho jsem se nebál, vím, jaká práce za mnou stojí. Samozřejmě jsem to zvážil, věděl jsem, jaká mediální pozornost se věnuje jmenování nového ředitele. Můžu se ale s klidem podívat do zrcadla.

Není mezi nimi ani rozsáhlá zakázka na modernizaci CzechPointu, kterou jste prý „nedokázali splnit“ a ministr vnitra Vít Rakušan ji nakonec stopnul?

Já jsem se tehdy podílel jako šéf právního oddělení jen na přípravě smluv. V polovině roku 2022 ministr zastavil část projektu týkající se samotné modernizace CzechPointu. Probíhá tady interní audit, který ministr zadal. Ten by měl odpovědět na otázky týkající se samotného procesu i praktických věcí v rámci projektu.

Nechci předjímat výsledky auditu, ale pevně věřím, že drtivá většina nákladů, které s tím byly spojeny, najde využití, aby práce interních či externích týmů nepřišla vniveč. Celkem se výše nákladů pohybuje kolem 70 milionů. Pokud z auditu vypadnou nějaká pochybení či doporučení, tak jsme připraveni realizovat nápravná opatření okamžitě.

Po nástupu jste řekl, že chcete podnik posunout dál. Jak si to představujete?

Nejsme ti, kdo mají projekty vymýšlet. Fungujeme spíš jako ruce. Pokud se něco objeví, pomáháme zákazníkům (např. ministerstva) s realizací a nasměrováním.

Často se mluví o projektech, které nedopadly, ale vedle toho je spousta takových, které našly využití. Třeba Portál občana, aplikace Tečka, čTečka, Identita občana a další. NAKIT ale není všeobjímající organizace, která vyřeší všechny problémy státu.

Jak si Česko v digitalizaci stojí? Váš předchůdce Vladimír Dzurilla v roce 2019 mluvil o tom, že by do pěti let měly být všechny úřední agendy online.

Kdo se v té oblasti pohybuje a chce-li být k sobě upřímný, tak musí říct, že máme stále co dohánět. Přispět k tomu může i vznik Digitální a informační agentury (DIA), my jsme připraveni se na tom podílet. Věřím, že se brzy povedou další digitální služby, které budou mít dopad na co největší portfolio občanů.

Vždycky je obtížné udělat komplexní službu pro všechny, ať už pro ty méně, nebo více digitálně zdatné, protože to vždycky nese i negativní emoce ve smyslu „já neumím ani s počítačem a stát ode mě chce, abych komunikoval online“.

To jsme teď viděli u zřizování datových schránek živnostníkům.

My je neprovozujeme, ale myslím si, že je to výborný projekt. Řadě občanů to zjednodušilo život. Jediná negativní emoce, kterou vnímám ve svém okolí, je, že to padlo i na osoby s pozastavenou živností a donutilo je to živnost zrušit.

Zachytila jsem i kritiku toho, že jsou veřejně vidět osobní údaje všech, kterým byla schránka zřízena, a to včetně adres. Není to v rozporu s ochranou osobních dat? Kdokoliv to může zneužít.

Obecně mohu říct, že toto vždy směřuje za správcem systému, který by měl domyslet, kam se mohou data dostat.

Nepřispívá to k nedůvěře lidí v digitální služby? Jsou obavy o osobní data namístě?

Ne. Často jsou to obavy spíše iracionální. Lidé o sobě poskytují spoustu informací přes různé online e-shopy, kde hrozí mnohem větší nebezpečí než při sdílení informací se státem. A kdo jiný by měl být opatrný na data než stát.

Čím si tedy vysvětlujete, že se do online komunikace se státem zatím lidé tolik nehrnou? V nakupování přes internet jsme naopak na špičce.

To by si žádalo nějaký sociologický průzkum. Dokonce i můj 74letý otec má datovku a komunikuje e-mailem, a to, když to přeženu, neuměl před pár lety pustit počítač.

Myslím, že je to spíše obava udělat první krok. Někdo si říká, že bude bez digitálních služeb svobodnější. U mladších ročníků je to možná obava z toho, že by o nich stát shromažďoval přemíru informací, sledoval je, což je skutečně iracionální představa.

K čemu je seniorům datová schránka?

Mohou komunikovat s nějakým úřadem a on s nimi, třeba ohledně toho, jaký vám vyměřili důchod. Nebo když se vám nechce na poštu, je osm hodin večer a vy si vzpomenete, že je poslední den na to, abyste něco poslali, tak se nemusíte nikam hnát. Vždycky ale bude možnost komunikovat i papírově, nikdo do toho nikoho nenutí.

Vzniknout by letos měla i tzv. eDokladovka – aplikace, v níž budou mít lidé nahranou digitální občanku nebo řidičák. Jaký to má význam?

Dává mi smysl mít v mobilu nahrané doklady. Každému se někdy stane, že zapomene peněženku. S mobilem se to většinou nestává, ten si bereme s sebou vždy. Může se třeba stát, že vás nepustí na úřad, protože nemáte doklad, kterým byste se prokázali. Když to bude v mobilu, tak takový problém nehrozí. Nebo ztratíte peněženku i s doklady, čehož si chvíli nemusíte všimnout.

Znamená to konec plastových kartiček, které máme v peněžence?

Nemyslím si, že to bude nahrazovat doklady jako takové. Stále budete mít i plastové kartičky. Je to spíš bonus. Každý telefon má navíc aspoň drobnou míru ochrany, a kdyby se k němu dostal někdo cizí, tak musí mobil odemknout, což je složitější než při nalezení peněženky. Na přípravě tohoto systému se ale NAKIT přímo nepodílí.

Proč si úřady stále ne­umějí předávat data o občanech? Často je to u žádostí, kdy si člověk při vyplňování formuláře říká, že tuto informaci přece stát musí mít…

Myslím, že technicky to jde. Máme základní registry, kde ty informace jsou, ale vždy je to o vlastníkovi systému, který si z centrálního registru umí data vzít. To, že ta data budou na jednom místě, je podle mě opatření, které by mohlo fungovat plošně a pozitivně se dotknout i těch méně digitálně zdatných. Jen je potřeba přistupovat k tomu důsledně a alokovat prostředky, které jsou potřeba.